Zemřel jazzový skladatel, bubeník a producent Alphonse Mouzon Doporučený

Ve věku 68 let zemřel nečekaně jazzrockový bubeník Alphonse Mouzon. Ačkoli jeho sólová kariéra nevyčnívala tolik nad tvorbo jiných jazzmanů, mohl se chlubit spoluprací na významných projektech jazzových i rockových hudebníků jako například Larry Coryell, Jeff Beck, Herbie Hancock, Jaco Pastorius či dokonce Miles Davis.

Alphonse Mouzon Alphonse Mouzon Zdroj: of.web umělce

Oproti jiným hudebníkům Alphonse Mouzon neměl o své budoucnosti překvapivě zpočátku úplně jasno. Studoval totiž nejprve medicínu na Manhattan Medical School a zároveň obory Drama a hudbu na City College of New York. Zároveň k tomu ale začal docházet na bubenické lekce Bobbyho Thomase z kapely klavíristy Billyho Taylora. Záhy jeho talent kapelníka natolik upoutal, že se dostal v roce 1971 až do kapely klavíristy McCoy Tynera. Následně mu přišly ale hned dvě nabídky, které se neodmítají. Do skupiny Weather Report ho pozval samotný Joe Zawinul a navíc dostal smlouvu ke spolupráci se slavným labelem Blue Note.

Po ročním angažmá u Weather Reportu (v sestavě Joe Zawinul, Miroslav Vitouš, Alphonse Mouzon, Wayne Shorter a Airto Moreira) a vydané stejnojmenné desce s jeho účastí, se naplno rozjela jeho kariéra. Jeho přesný a přesto tvrdý styl se přibližoval schopnostem samotného Billyho Cobhama, přesto Mouzon se orientoval více do soulu a funku. Sedmdesátá léta představují jeho nejúspěšnější éru kariéry, spolupracoval i nadále s McCoy Tynerem, ale hlavně v roce 1974 natočil patrně svoji nejlepší desku nazvanou Mind Transplant. Na ní mu hostoval i americký kytarista Tommy Bolin, který si zde odskočil od své rockové kariéry těsně i po natáčení slavné desky Billyho Cobhama Spectrum (1973), na níž zazářil i český klavírista Jan Hammer.

 

 

Mouzon v té době byl už brán za respektovaného jazzového hudebníka a to vedlo ke skvělému jednorázovému projektu, který spojil v roce 1976 dohromady jeho, super talentovaného basistu Jaca Pastoria a Albera Mangelsdorffa. Vznikla poměrně provokativně freejazzová nahrávka, která je dodnes brána jako jedna z jeho nejúspěšnějších věcí kariéry. V sedmdesátých letech hojně spolupracoval i s kytaristou Larrym Coryellem a hostoval i na legendární desce Al di Meoly - Land of the Midnight Sun.

V osmdesátých letech začal spolupracovat i s dalším leaderem jazz fusion – Herbiem Hancockem, u něhož se podílel na jeho třech deskách. Zároveň lze vypíchnout i úžasnou nahrávku s klavíristou Arildem Andersenem A Molde Concert, která vyšla v roce 1981 u labelu ECM.
V roce 1991 stihl ještě i jedno z posledních nahrávání u Milese Davise, soundtrackovému albu k filmu Dingo, z něhož tehdy vznikla i stejnojmenná nahrávka. Projekt vyšel pod hlavičkou Milese Davise a klavíristy Michela Legranda. O rok později Alphonse Mouzon založil vlastní label – Tenacious Records, u nějž až do své smrti vydával své nahrávky a remasterované starší desky – celkem dokonce třináct.

Mimo hudební kariéru se blýskl i menšími filmovými rolemi jako například ve filmu Toma Hankse – To je náš hit. Alphonse Mouzon byl aktivní do poslední chvíle, bohužel letos v září byla americkému bubeníkovi diagnostikována vzácná forma rakoviny ve formě neuroendokrinního nádoru. Ačkoli ihned začal podstupovat léčbu, na níž vznikla i internetová sbírka, nadále pracoval na své nové desce High Noon a pokračoval v hudební činnosti. Zákeřné nemoci ale bohužel v sobotu 25. prosince 2016 podlehl.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • FOTO: BLUES ALIVE, DŮM KULTURY, ŠUMPERK, 17.11.2018

    Třetí večer bluesového maratonu pokračoval ve strhující jízdě dnů předešlých. Zahájili jej slovenští Missisippi Mixtape a po nich rozpohybovala publikum strhující skupina Welch Ledbetter Connection. Takovým bonbónkem na pomyslném dortu byla skupina Tamikrest z Mali, kteří přivezli původní africkou hudbu, která se na americkém kontinentě kdysi dávno přetavila v blues. Sice v trochu modernějším, až rockovém podání, ale určitě to byl skvělý hudební zážitek. Kytarové mistrovství nám předvedl Rick Derringer, legenda amerického bluesrocku se svým nepřehlédnutelným bosonohým bubenickým obrem. Posledním vystupujícím byl pestrobarevný Fantastic Negrito, který nenechal posluchače do posledních minut vydechnout a svým strhujícím vystoupením ukončil letošní Blues Alive v Šumperku.

  • Seasick Steve zahraje konečně v Praze

    Již dvakrát svým strhujícím koncertem okouzlil návštěvníky festivalu Colours of Ostrava, letos dokonce na hlavní scéně. Příští rok v březnu se svérázný americký bluesman Seasick Steve, který často hraje na vlastnoručně vyrobené kytary, konečně představí poprvé v Praze.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.