Simon Phillips rozzáří Lucernu

Simon Phillips je jedním z lidí, kteří mají za sebou opravdu bohatou hudební kariéru. Nyní devětapadesátiletý bubeník začal hrát profesionálně už ve svých dvanácti letech v dixielandové kapele svého otce. Netrvalo dlouho a z Phillipse se stal uznávaný studiový hráč.

Simon Philips Simon Philips Zdroj: of.web hudebníka

Ve svých začátcích bubnoval například s kapelou 801 postavenou kolem Briana Ena, dnes nejvíce známého jako producenta U2. Všestrannost a stylová variabilita Simon Phillipse je jedním z důvodů, proč byl obrovsky vyhledávaným studiovým bubeníkem. Za vše hovoří výčet slavných hudebníků, pro které nahrával: Jeff Back, Mick Jagger, Joe Satriani nebo například David Gilmour. Spolupracoval i s The Who, když s nimi odjel koncertní reunion tour v roce 1989.

Jedním z přelomů Phillipsovy kariéry bylo jeho angažmá v americké kapele Toto. Byl osloven Stevem Lukatherem (kytarista Toto), aby nahradil zesnulého Jeffa Porcara na tour v roce 1992. Chemie mezi Phillipsem a Toto zafungovala tak dobře, že v kapele Phillips už zůstal jako stálý hráč, a to až do roku 2014, kdy se rozhodl více soustředit na své sólové projekty.

 


A právě Phillipsův autorský projekt Protocol uvidíme v Lucerně. Když člověk celý život hraje hudbu cizích lidí, samozřejmě někdy přijde potřeba tvořit vlastní věci. Simon Phillips se do Protocolu projektuje jak autorsky, tak i aranžérsky. První album vydal v roce 1988, ale kapelu Protocol složil až při tvorbě druhého alba (2013).

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Jak by se dalo čekat, v Protocolu hrají samí top-class muzikanti. Kytarista Andy Timmons, doprovodný kytarista pro Steve Vaie a Joe Satrianiho a význačný studiový hráč. Na klávesy hraje Steve Weingart, který stejně jako Phillips spolupracoval se Stevem Lukatherem. Sestavu uzavírá Ernest Tibbs, který se pohybuje především na jazzové scéně (spolupráce s Alanem Holdsworthem, Andy Summersem nebo Natalii Cole)
Stylově se Protocol pohybuje na pomezí prog-rocku, jazzu a fusion a můžeme se těšit na unikátní hudební zážitek, a to nejen díky instrumentální zdatnosti kapely, ale také díky inteligentním kompozicím Simona Phillipse.

Přehled

  • Název akce: Simon Phillips with Protocol
  • Datum: pondělí, 09 květen 2016
  • Místo: Lucerna Music Bar Praha
  • Cena: od 350 Kč
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Jan Hammer na nové desce navazuje na své elektronické období

    Uplynulo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy Jan Hammer vydal poslední sólovou desku Drive. Od té doby sice vyšlo několik záznamů starších koncertů, ale až na jednotlivé písně, které složil pro film či své hudební kolegy zůstával ve své produkci v ústraní. Letos v lednu magazínu musicweb prozradil, že chystá vydání nového alba a právě 20. července 2018 budou mít jeho fanoušci opět možnost se zaposlouchat do hudby možná nejúspěšnějšího českého skladatele na zahraniční scéně, neboť vychází jeho nová deska nazvaná Seasons Pt. 1.

  • Klávesista Jan Hammer vydá v létě novou desku

    Po dlouhých čtyřiadvaceti letech vydá letos nové album čerstvý sedmdesátník Jan Hammer. Původem český klávesista a skladatel Jan Hammer se proslavil v zahraničí po boku řady věhlasných postav jazzové i rockové scény – mimo jiné tedy svou účastí v experimentální jazzrockové kapele Mahavishnu Orchestra kytaristy Johna McLaughlina. Vystupoval ovšem mimo jiné léta spolu se slavným britským kytaristou Jeffem Beckem a položil dokonce i základy dnešní elektronické hudby.

  • Díky Buddy Guyovi blues stále žije

    Dnes již můžeme říci: legendární zpěvák a kytarista Buddy Guy přináší novou, již v pořadí osmnáctou studiovou desku nazvanou The Blues Is Alive and Well. Se skladbami nešetřil a nadělil jich bluesovým fanouškům hned patnáct a jako bonus si k nahrávání přizval známé hudební osobnosti, Micka Jaggera, Keitha Richardse i Jeffa Becka. A co tedy od počinu vlastně očekávat?

  • Nejlepších 5 skladeb houslisty Nigela Kennedyho

    Na hudební scéně je nespočet houslistů, kteří se věnují klasice, ale také žánru crossover. Tato kombinace se však nejednomu hudebníkovi vymstila. Důvod je jednoduchý. Pokud se někdo ze světa klasické hudby pustí do předělávání popových, chcete-li mainstreamových skladeb, dost často může dojít k omylu a vše v jednom okamžiku ztratí hodnotu i kvalitu. Světlou výjimkou je v tomto ohledu britský houslista Nigel Kennedy.