Iron Maiden: od počátků ke klasice (část I.) Doporučený

Skupina Iron Maiden bezesporu dosáhla hvězdné slávy i statusu klasiky. Přesto dál neúnavně koncertují a brázdí světová pódia. Myslím, že si zaslouží podívat se na ně trochu podrobněji.

Iron Maiden Iron Maiden Foto: Petr Hájek/MusicWeb.cz

Pokud se chceme podívat skutečně na samotný počátek, musíme se zahledět do roku 1975, na devatenáctiletého Steva Harrise. Rocková hudba (kromě fotbalové kariéry, která mu naštěstí nevyšla) byla jeho vášní. Chopil se baskytary a zkoušel hrát s kamarády ve vlastní kapele, po jejím rozpadu se uchytil v zavedenější skupině Smiler. Ta mu ale neposkytovala dostatečnou tvůrčí svobodu, a tak došel k názoru, že nejlepší je vlastní skupina, kde nebude nikým omezován. A zrodili se Iron Maiden.

Vznik a formování

Jejich počátky byly plné hledání a změn. Členové přicházeli a odcházeli. Za zmínku stojí především kytarista Dave Murray, který se vedle Harrise stal nejdéle sloužícím (a trvalým) členem skupiny. Toto období sloužilo k ujasnění názorů na podobu kapely. Významným milníkem je konec roku 1978, kdy do skupiny přišel zpívat Paul Di'Anno. V téže době začala skupina i hojněji používat světelné a kouřové efekty a hlavně – vznikl jejich maskot Eddie, často nazývaný jako další člen skupiny. Aby také ne, když nechyběl snad na žádném jejich koncertě.

Na konci roku 1978 také nahráli ve čtyřech (spolu s bubeníkem Dougem Sampsonem) své první demo, které vydali vlastním nákladem. Podle klubu, kde často hráli a jehož majitel v nich viděl potenciál, ho nazvali The Soundhouse Tapes. Z něj také vzešel první singl, písně Prowler a Invasion. Tato nahrávka byla fanoušky okamžitě rozebrána (náklad 5000 kusů) a k překvapení kapely byl zájem o další. (Nový náklad ovšem nikdy nebyl uveden, tak je originál tohoto SP cenným artefaktem). Další poměrně zásadní prvek byl, že se manažerem kapely stal Rod Smalwood, který je také doprovází dodnes.  

První alba

Pod vedením Smalwooda podepisují Iron Maiden svůj první kontrakt s firmou EMI Records. Steve Harris chtěl ale na albu dvě kytary. Nejprve nabídli pozici Adrianu Smithovi, ten ale odmítl, protože jeho vlastní skupina v té době získala kontrakt. Další volbou byl Dennis Stratton, který místo přijal. V té době také odešel bubeník a na jeho místo přišel Clive Burr.

V roce 1980 vydali Iron Maiden své první, eponymní album. To získalo velkou pozornost, v britském žebříčku obsadilo neuvěřitelné 4. místo. Obal na toto album vytvořil Derek Riggs, který pak byl na dlouhou dobu jejich dvorním ilustrátorem, a ktrerý na obalu představil Eddieho. Po vydání se vydali na dlouhé turné, kde dělali předskokany skupině Kiss. Díky tomuto  turné se rozšířilo povědomí o Iron Maiden a jejich popularita narostla. Během turné se objevili osobnostní nesrovnalosti mezi Strattonem a ostatními členy skupiny, které vyústily v jeho vyhození. Uvolněné místo už tentokráte přijal Adrian Smith. Toho vzali na „zahřívací“ krátké turné po Británii a hned se vrhli na přípravu dalšího alba. Na něm byl převážně i jejich starší materiál, písně, co hráli už dřív. Vyšlo roku 1981 pod názvem Killers. Umístilo se „až“ na 12. místě UK žebříčku.

Po vydání alba vyrazili Maideni na dlouhé světové turné. Na něm vykulminoval další personální problém – tentokráte se zpěvákem Paulem Di‘Annem. Jedna rovina problému byla, že Paul se viděl spíše v punkové až hard rockové sféře, a druhou rovinou bylo, že si díky životnímu stylu (decentně řekněme bohémskému) ničil hlas. Tato epizoda tedy skončila jeho vyhozením. Na okraj poznamenejme, že Paul se přes to dodnes nepřenesl.

 

 

Prudký vzestup

Na uvolněné místo nastoupil Bruce Dickinson, do této doby zpěvák spřátelené skupiny Samson. Když se to fanoušci doslechli, byli odhodláni bojovat za Paulův návrat. Toto odhodlání jim prý vydrželo přesně 2 písničky Bruceova prvního koncertu. Pak byl Bruce, později přezdívaný „protiletecká siréna“, bez výhrad přijat. Jeho hlas, čistý, výrazný a jistý ve výškách, byl přesně to, co Iron Maiden potřebovali k dalšímu nakopnutí. Říká se, že třetí deska je pro kapelu rozhodující. Nevím, jak to platí obecně, ale v případě Maidenů to tak bylo. Album Number of the beast, vydané roku 1982, bylo přelomem nejen pro ně, ale pro celý žánr heavy metalu. Na prodejním žebříčku dosáhlo prvního místa. Opět následovalo světové turné. Z části jako předskokani Rainbow, Scorpions a Judas Priest, většinu šňůry ale měli samostatné koncerty. Po tomto turné musel kapelu z osobních důvodů opustit bubeník Clive Burr. Na jeho místo nastoupil Nicko McBrain. Tím se na dlouhou dobu (vlastně, až na jeden výkyv, dodnes) sestava stabilizovala.

Právě Nicko symbolicky otevírá bubnovým sólem čtvrté album Piece of Mind (1983), které skončilo žebříčkově třetí. Na této desce se nachází třeba skladba The Trooper, která dodneška nemůže chybět v prakticky žádném koncertním setlistu. A protože Iron Maiden byli zvyklí tvrdě pracovat, hned následovalo tradiční světové turné. Po něm jim nestihl oschnout pot a hned se vrhli do studia na další desku. Ta vyšla roku 1984 pod názvem Powerslave. Z ní jsou velmi populární songy Aces High a 2 Minutes to Midnight. Z mého pohledu je ale největším klenotem skoro čtrnáctiminutová epická skladba Rime of the Ancient Mariner.

Ještě před vydáním Powerslave zahájila skupina montrózní turné. To trvalo rok a skupina odehrála 187 vystoupení. Další perličkou, která upoutala i mnohá světová média, bylo, že několik zastávek koncertu bylo i za železnou oponou – v Polsku (tam turné začalo), Maďarsku a Jugoslávii. Skupina byla ve vrcholné formě, a tak na tomto turné nahráli živé album i video, což pak vyšlo pod názvem Live after Death, dle mého jeden z nejlepších živáků vůbec. Pak si skupina konečně po pětiletém tvrdém zápřahu dopřála krátkou dovolenou.

 

 

Progresivnější období

Ta ovšem netrvala dlouho, už roku 1986 vydali další desku - Somewhere in Time. Přijde mi, že s odstupem času je neoprávněně trochu opomíjená. Kromě skvělých písní, jako např. Wasted Years nebo Alexander the Great, je zajímavá i prvním výskytem syntezátorů, které zjemňují zvuk. (Dodnes si pamatuji první reakci z poslechu tohoto alba – že Maideni vyměkli. No, byl jsem ještě mladý a hloupý :-).  Toto album je jasnou cestou k albu následujícímu. Že následovalo po jeho vydání světové turné, asi nemusím ani zmiňovat.

Roku 1988 vydala skupina své první koncepční album: Seventh Son of a Seventh Son, jednoznačně nejprogresivnější album v jejich diskografii a myslím, že celkově dodnes i neuznávanější. Naprosto mistrovské dílo. Také motiv obalu alba byl jiný – sice nemohl chybět Eddie, ale tentokráte v éteričtějším hávu a celé album bylo laděné do bleděmodro-bílé snové krajiny. Přesto, že nezpůsobilo takový osudový zlom na heavymetalové scéně jako Number of the Beast, dosáhlo opět na první místo v prodejním žebříčku. Samozřejmě následovalo ohromné turné, které tentokráte obsahovalo jak samostatné koncerty, tak vystoupení na festivalech. Součástí turné byla „ledová“ výzdoba pódia dle motivu alba a mnoho efektů. Vše bylo pojato velmi efektně a bombasticky. Z tohoto turné se nahrávalo video, které taky patří mezi ty nejlepší. Vyšlo roku 1989 pod názvem Maiden England. Pro našince je zajímavé, že součástí tohoto turné měl být také první koncert Iron Maiden v Československé (socialistické) republice na Spartě. Bohužel režim metalu nepřál a koncert byl zrušen.

 Zde tuto část vyprávění uzavřu a záhy se podíváme na druhou půlku.

Sledujte rock na Facebooku:
 

 

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Jethro Tull oznámili nový přírůstek - první oficiální knihu

    Padesát let se na rockové scéně objevuje britská kapela Jethro Tull. Kulaté výročí si žádá nějakou specialitu – a v případě Jethro Tull se bude jednat o knihu. Oznámení vydal frontman Ian Anderson.

  • Axel Rudi Pell nadchnul fanoušky v Praze

    Německý kytarový hrdina Axel Rudi Pell po čase zamířil do České republiky a pro první ze dvou zastávek si vybral pražský klub Akropolis. A byla to skvělá volba – prostředí malého klubu výrazně napomohlo vytvoření té správné atmosféry. Podpořit ho navíc přijela dvojice hvězdných hostů - Chris Bay a The Unity.

  • Foto: Axel Rudi Pell, Palác Akropolis, Praha, 19. 10. 2018

    Přinášíme Vám fotoreportáž z pátečního koncertu fenomenálního německého kytaristy Axela Rudi Pella, který se odehrál v zaplněném Paláci Akropolis v Praze. Před samotným koncertem tohoto virtuosa zahrál publiku německý heavymetalový zpěvák a kytarista Chris Bay. Ten si připravil akustický set svých písní. Po tomto vystoupení se představili další němečtí hudebníci - hardrockový The Unity. Ti předvedli energickou show a publikum řádně nažhavili. Poté se na pódiu objevil již samotný Axel Rudi Pell se svou kapelou. Ve dvouhodinovém setu přehrál Axel celou řadu písní a svojí brilantní hrou publikum doslova očaroval. Prohlédněte si pár fotografií z tohoto úžasného koncertu.

  • Foto: Slet bubeníků, Kino Koruna, Břeclav, 18. 10. 2018

    Unikátní bubenický projekt STO LET SLET 2018! Chcete slyšet hymny nově vzniklých států po rozpadu Rakouska-Uherska? Mikoláš Chadima je odzpívá a capella a pak se tohoto tématu chopí všichni bubeníci. Tak to je opravdu zážitek, který si nenechte ujít! Fotoreport vám přinášíme z břeclavského vystoupení.

    Obsazení:

    Pavel Fajt …bubny, octobany, elektronika wavedrum, zpěv

    Pavel Koudelka …bubny souprava, zpěv

    Miloš Vacík… surda, rototomy, octobany, percussion, berimbau

    Tomáš Reindl...bubny, percussion, tabla, klávesy, zpěv

    Petr Gablas…cimbál, zpěv

    Mikoláš Chadima … zpěv, saxofony

Další podobné články

Další články z rubriky

Od hillbilly po bluegrass. Z muzicírování apalačských horalů se zrodil hudební fenomén

Earl Scruggs, Del McCoury, Tony Rice, Jimmy Martin a samozřejmě...

Zachraňování princezny metalistou naruby: Jak si místo prince vedou metalistky?

„Pohádku" o tom, jak dopadá zachraňování krásné princezny z věže...

Waylon Jennings: Americký padouch s velkým srdcem by oslavil osmdesátiny

Vnesl do country hudby svobodu. Položil základy novému subžánru, který...

Pat Metheny ovlivňuje již přes 40 let mladé kytaristy

Jeden z nejoriginálnějších a nejuznávanějších kytaristů. Následující řádky budou patřit...

První dáma americké country Loretta Lynn z pódia ještě odejít nehodlá

Ve čtvrtek 4. května byla po mozkové příhodě v nashvillské...