Kauza Randy Blythe: Buďte na koncertech opatrní Doporučený

Zpěvák Randy Blythe byl v březnu nadobro zproštěn viny z usmrcení fanouška na pražském koncertu kapely Lamb of God v roce 2010. Blythe ve svém prohlášení žádá fanoušky, aby na koncertech byli opatrní. Pojďme si tuto kauzu připomenout.

Randy Blythe, Praha Randy Blythe, Praha Zdroj: musicfeeds.com.au/

Vše začalo 24. května 2010, kdy do České Republiky poprvé přijela americká metalcorevá kapela Lamb of God, aby zde zahrála v plném klubu Abaton. Ti z vás, kteří někdy viděli Lamb of God naživo nebo alespoň ze záznamu z koncertů, tak mi dáte za pravdu, že frontman Randy Black je pořádný drsňák a s nikým, kdo vleze na pódium, si žádné servítky nebere. Sama kapela však tvrdí, že toto Randyho chování je součástí show. Na pražském koncertě prý Blythe dával fanouškům jasně najevo, že na pódiu nejsou vítáni, přesto tam někteří stále lezli. To se stalo osudné devatenáctiletému Danielu Noskovi, který si při seskoku z pódia poranil hlavu a na následky zranění zemřel 23. června 2010.

O dva roky později 27. června 2012 Lamb of God znovu dorazili do Prahy, aby zde představili svoje nové album Resolution. Hned po vystoupení z letadla byl Randy blythe zatčen pro podezření z úmyslného ublížení na zdraví s následkem smrti, za což mu hrozilo až 10 let nepodmíněně. V sobotu 30. června 2012 pak byl Randy vzat do pankrácké věznice. Soudce stanovil kauci na 4 milióny korun.

 

 

Kauce čtyř miliónů byla připsána na účet soudu hned následující úterý 3. července 2012. Státní zástupce ale podal v zákonné lhůtě stížnost proti propuštění Blytha na kauci. Důvodem byly obavy z toho, aby zpěvák po propuštění nezůstal nadobro v USA. Tuto stížnost Městský soud v Praze 16. července zamítnul, ale stanovil novou kauci ve výši 8 miliónů Kč. Ta byla po čtyřech dnech uhrazena. Randy Blythe byl 2. srpna 2012 propuštěn z vazby.

V úterý 5. března 2013 Pražský městský soud zprostil Randyho Blytha obžaloby. Podle soudu Blythe mladíka nezranil úmyslně. Soudce Tomáš Kubovec v odůvodnění rozsudku uvedl: „Poškozený špatně pochopil výzvu k aplausu jako výzvu ke vstupu na podium. Pro angličtináře však tato výzva nebyla nejasná. Došlo především k velmi závažnému pochybení organizátora koncertu. Pokud by splnil smluvní podmínky, k této události by nedošlo.

Slovníček pojmů

Moshing je styl tance, kde se jeho účastníci strkají nebo vrážejí mezi sebou. Tento styl je spojován s „agresivními“ hudebními žánry, jako jsou hardcore punk, a mnoho odvětví metalu. Moshing se provádí většinou v „pitech - kruzích“ a někdy se proto nazývá jako „mosh pit“ nebo „circle pit“ a většinou probíhá v centru davu, blízko u pódia. Extrémnější odvětví moshingu je pak „wall of death“.

Crowd surfing je postup, kdy je člověk nesen nad hlavami lidí z jedné části místa konání do jiné. Na většině koncertů a festivalů je taková osoba nesena lidmi směrem k hrazení u pódia, kde jsou ochrankou sundání a poté posláni zpět do davu nebo dokonce i vyhozeni z koncertu (záleží na podmínkách pořadatele)

Stage diving je skok z pódia do lidí. Často předchází crowd surfingu.

Randy Blythe píše o událostech souvisejících s jeho obviněním

(převzato z blogu Randyho Blytha )

Pokud čtete tento článek, nejspíš jste sem byli přesměrováni z nějaké stránky píšící o metalu. To znamená, že je více než pravděpodobné, že víte, kdo jsem, čím se živím a proč jsem byl ve vězení a poté obviněn ze zabití v České Republice. To asi také znamená, že jste součástí mé velké hudební rodiny a už někdy jste byli na koncertě mojí kapely nebo alespoň kapely hrající obdobný žánr. Víte, jak to na těchto akcích chodí a možná jste se i vy zapojili do aktivit, jako jsou moshing, pogování, crowd surfing a stage diving – to všechno je neoddělitelnou součástí naší scény. Způsoby, jakými se někteří z nás sebe vyjadřují, zahodí za hlavu všechny starosti a hodinu dvě si užívají hudbu, která nám dává tolik energie. Já sám jsem vyrůstal v punk/hardcore scéně a všechny tyto výše zmíněné věci jsem dělal a odnesl si z nich řadu modřin a jizev. Jsem jako vy, jen asi o něco starší a ošklivější.

Když jsem se vrátil do Prahy k soudu, abych se zpovídal ze zabití mladého muže, jménem Daniel Nosek, který byl fanouškem mé kapely, jednou z největších překážek pro mě a mé právníky bylo popsání atmosféry na metalovém koncertě. Jak vysvětlit třem českým soudcům, že narážení do ostatních lidí a skákání do davu s nadějí, že mě někdo chytí, je normální věc. Z pohledu lidí, kteří nejsou součástí naší scény, se toto jeví jako bláznovina.

Proč by někdo dělal takové věci? Může se při tom vážně zranit.

Během soudního procesu jsem znovu a znovu, spolu se svědky vysvětloval, co to je stage diving a moshing. Pomalu, pomocí překladatele a videí, které jsme si připravili, jsme se co nejlépe snažili ukázat, že agresivní styl naší hudby a dalších podobných kapel, nevyjadřuje zlobu. Několik svědků popisovalo směšné věci, jako to, jak moje rychlé pohyby na pódiu, můj hluboký hlas, moje silné pocení a to, že jsem si poléval hlavu vodou (kupodivu to dělám proto, že jsem zpocený a je vedro), byly jasným důkazem, že jsem byl opilý, pod vlivem nějakých drog a ano, dokonce i posedlý. Díky Bohu, že jsem byl ten koncert střízlivý a vím, že jsem nechtěl kohokoliv zranit, jinak bych nemohl bojovat za svoji svobodu. Musel bych soudcům říct: „Nevím, co se stalo. Možná jsem chtěl tomu muži ublížit. Já prostě nevím. Nepamatuju si to – byl jsem opilý.“ Jako střízlivému a odpovědnému dospělému člověku, by mi moje podvědomí nedovolilo jinak.

Sledujte metal na Facebooku:
 

Ať už jsem byl střízlivý nebo ne, musel jsem přesvědčit soudce, že naše i jiné podobné koncerty nejsou nějaké násilnické orgie plné nenávisti a sebepoškozování. Vysvětlovat pomocí státem přiděleného překladatele to, co vy a já pokládáme za normální zábavu na koncertech, bylo pro mě jednou z největších výzev, které jsem kdy čelil. Bylo to, jako se pokusit vysvětlit slepému člověku, jak vypadá fialová barva.

Nelze čekat, že lidé mimo naší scénu pochopí, proč se na koncertech takhle chováme. Po zdlouhavém vysvětlování si stejně budou myslet, že jste blázen. I tak jsem byl zproštěn viny a nyní jsem svobodný člověk.

Rodina Daniela Noska mě v médiích nikdy nenapadla. Nikdy mi nepřáli nic zlého, jak veřejně, tak v soukromí. Nesnažili se pošpinit mé jméno před žádným soudcem, žalobcem nebo policií a nenávistně na mě v soudní síni nezírali. Za to jsem jim nesmírně vděčný. Určitě bych pochopil, kdyby to udělali. Nesnažil bych se je přesvědčit, aby na mě změnili názor z toho, co o mé osobě věděli z českých médií, která mě popsala jako barbarského vražedného Američana se zlými úmysly. Vím jaké to je držet svoje mrtvé dítě v náručí. Emoce, kterými daná osoba prochází, jsou absolutně nepopsatelné. Kdybych mohl na někoho ukázat za to, že mi vzal mojí dceru, asi bych to udělal, obzvlášť kdyby zde panoval takový mediální cirkus, který provázel mé zatčení.

Danielova rodina na mě prstem neukázala. Pouze chtěli vědět pravdu, co se stalo jejich synovi. Proto přišli k soudu a poslouchali, jak jsem se snažil vysvětlit, co jsem věděl. Předtím, než byl předložen konečný verdikt, strýc Daniela (zastupoval u soudu rodinu) řekl soudci, že žádný obnos peněz, jim jejich syna nevrátí a poté, co slyšel důkazy, stáhl jejich návrh na finanční odškodnění. Také chtěl, abych věděl, že Daniel zemřel v den narozenin jeho otce a že jeho matka je od jeho úmrtí neschopná vykovávat svoji práci.

To bylo všechno. V soudní síni ode mě nechtěli nic jiného, než abych pochopil, jak je Danielova smrt ovlivnila. Nebyla tam žádná zášť vůči mně jen skutečná, upřímná bolest, kterou jsem bohužel také znal. Bylo to jedno z nejúžasnějších projevů síly a důstojnosti, které jsem byl kdy svědkem.

 

 

Když byl přečten konečný verdikt, ve kterém jsem byl zproštěn viny, snažil jsem se, abych se choval důstojně, abych neprojevil žádné emoce. Jednoho dne možná budu schopen vyjádřit, co jsem cítil, když jsem se dozvěděl, že zůstávám svobodný, ale nyní se to stále snažím pochopit. Cítil jsem úlevu, pochopitelně, ale byla zde větší část vyvěrající uvnitř mě, něco jako skepse s hlubokým zármutkem. Fanoušek mojí kapely byl mrtvý a jeho rodina zničená. Necítil jsem, že bych měl co oslavovat. Necítil jsem, že se vracím domů. Necítil jsem, že zůstávám. Nevěděl jsem co dělat nebo kam jít. Bylo to celé zdrcující. Naštěstí jsem měl před odjezdem z Prahy ještě jeden poslední úkol. Strýc Daniela mě ten den požádal, zda bychom se mohli po skončení soudu setkat soukromě. To byl úkol, který jsem s radostí přijal. Schůzka byla domluvena a já opustil soudní síň, abych se připravil na schůzku s ním a Danielovou matkou.

Nedokážu vám popsat, jaké to je se dívat do očí matky, jejíž syn zemřel na koncertě vaší, jeho oblíbené skupiny. Nedokážu vám popsat, jaké to je držet její drobné ruce, když pláče kvůli jejímu mrtvému synovi; držet její drobné ruce ve vašich velkých, v těch samých, které způsobily smrt jejího syna. Žádná slova nemohou popsat, jaké to je cítit ten zármutek za ztrátu jediného syna, vycházející z její drobné postavy v masivních temných vlnách utrpení. Vidět znovu tu bolest, tak hlubokou, že se celé vaše tělo třese. To jsou věci, které žádná slova nemohou nikdy popsat.

Určité detaily konverzace s Danielovým strýcem a matkou nikdy nezveřejním, protože by to bylo nesprávné a neuctivé. Stačí, pokud řeknu, že ke mně byli velmi milí a dali mi najevo, že se mi nechtějí nijak mstít ani mě nechtějí vidět trpět za Danielovu smrt. Napíšu zde pouze dvě věci, které řekli a o kterých si myslím, že jsou v souladu s tím, o co mě jejich rodina požádala.

Poté, co jsme seděli na pohovce a plakali, první slzy, které jsem si povolil od mého zatčení, se mě Danielova matka zeptala, zda bych jednou mohl pro Daniela někde zahrát píseň. Byl jsem ohromen, s jakou laskavostí se mě zeptala. Její malý požadavek byl pro mě obrovským darem. Muž, který se snažil přijít na to, jak bude pokračovat v té jediné věci, kterou po tolika letech umí.

Zazpívám pro něj mnoho písní.

Poté, co Danielův strýc a matka odcházeli z mého pronajatého apartmánu, strýc zopakoval to, co mi on a matka Daniela řekli už dříve.

Pamatuj - můžeš být ten, který ovlivní bezpečnost na koncertech. Máš tu moc. Hodně štěstí. Běž žít svůj život.

Slíbil jsem, že to udělám.

Čtěte také: Festival Brutal Assault letos představí legendární In Flames

A tak odešli, odjeli do jejich města, pokusit se vrátit do jejich životů. Já se vrátil do svého pokoje a dále se hroutil. Nepamatuju si, jak dlouho jsem plakal nebo co se dělo další dva tři měsíce, ale zapamatoval jsem si jejich slova.

Je den, kdy odjíždím na první turné Lamb of God od mého zproštění viny (15. května 2013, pozn. aut.). Toto je část mého pokusu o splnění slibu, který jsem dal rodině zemřelého fanouška mojí kapely.

Pokud jste v kapele, pamatujte na to, co se stalo mě, Danielovi a jeho rodině. Pokud máte koncert, ujistěte se, že ochranka je adekvátní a zábrany jsou správně umístěny. Mrtvý fanoušek mé kapely by mohl být stále naživu, kdyby tyto dvě věci byly tu noc v Praze v pořádku. Pódium jsem předtím, než jsem na něj vkročil, neviděl. Přál bych si, abych se mohl vrátit zpět v čase, prozkoumat ho a říct lidem, které to měli na starosti, že nesplnili svoji část smlouvy. Říct svým lidem, aby sbalili naše vybavení a opustit to město. Já se ale v čase vrátit neumím a nemůžu si tu stage prohlédnout, Daniel je mrtvý a já vás mohu pouze varovat, hudebníci, abyste se ujistili, že promotér dodržel svoji část smlouvy. Nežádejte méně. Jak jsem se sám přesvědčil, je to otázka života a smrti.

Pokud jste pořadatelem nebo manažerem/vlastníkem klubu, přesvědčte se, že vaše ostraha a zábrany jsou pro každý koncert, který budete pořádat, dostačující. Ostraha tu je pro to, aby ochránila kapelu, fanoušky a váš podnik. Pokud nemůže zajistit bezpečné prostory pro koncert, který ostrahu a zábrany vyžaduje, nepořádejte ho. S životy lidí si nemůžete jen tak zahrávat kvůli pár dolarům navíc. Žádné peníze nestojí za ten risk, že by mohl někdo zemřít. Váš podnik bude pravděpodobně i tak zavřen, protože tam nikdo nebude chtít hrát. Všichni v kapelách se mezi sebou bavíme, a pokud něco nebude v pořádku, budeme to vědět všichni.

 

 

Pokud jste fanouškem Lamb of God a chystáte se na náš koncert s plánem skákat z pódia, nejste tam za žádných okolností vítáni. Některé kapely, které osobně znám, skákání z pódia podporují a je to jejich věc. Jako kapela jsme nikdy nepovolili nebo nenaváděli fanoušky, aby na pódium lezli – je nemožné pak hrát a pro fanoušky a nás to je nebezpečné, když tam někdo pobíhá a naráží do nás a do vybavení. Potom, co se stalo, tohle bude platit víc než kdy jindy. Naprosto nikdo není na pódiu vítaný, pokud ho tam osobně nepozveme nebo pokud to není malé dítě na vozíku, což je nepravděpodobné. Respektuje to prosím. Pokud na pódium i přesto vylezete, ihned přestaneme hrát, budete z pódia vyvedeni a bez žádných otázek a nároku na vrácení peněz, vyhozeni z koncertu. Je mi úplně ukradený, zda si někdo myslí, že jsem debil, když tohle píšu nebo má pocit, že přeháním. Za poslední rok jsem si prošel peklem, snažil jsem se, abych udělal správnou věc. Stále se snažím dělat správné rozhodnutí a každý kdo nepochopí, proč to jako kapela děláme, je totální idiot, kterému by stejně nemělo být povoleno vykročit z domu. Takže se snažte nezkazit ostatním koncert, ok? Lidi si zaplatili vstupenku těžce vydělanými penězi, aby viděli show a ne někoho, kdo přeruší koncert proto, že se chová jako blb. To, že si koupíte vstupenku, vás neopravňuje k tomu, abyste lezli na stage.

Pokud jste fanouškem, který jde na koncert Lamb of God nebo na JAKÝKOLIV JINÝ KONCERT, kde bude probíhat moshing, crowd surfing, apod., musíte počítat s tím, že jdete do rizika. Použijte svůj mozek – pokud to je na vás moc drsné, odejděte dřív, než se zraníte. Pokud jste pod vlivem čehokoliv, prosím, uvědomte si, že nejste žádný kaskadér. Běžte si sednout na bar a odpočívejte. A proboha, pokud při moshingu někdo spadne, ZVEDNĚTE HO. Už jsme několik koncertů museli přerušit, protože se lidé zranili a budeme to dělat i nadále. Tohle je naše komunita a měli bychom se o sebe starat navzájem. Koncert je místem, kde bychom se měli společně bavit a navzájem se podporovat. Ten reálný svět vám už tak dává co proto. Pomáhejte si navzájem.

Pokud chcete dělat crowd surfing, vězte, že pokud vás někdo pustí, můžete umřít. To je prostě pravda. Nevím, jak jinak to říci.

Prosím, nejezděte autem, pokud jste pili. I když sami nezemřete, můžete zabít někoho jiného a skončit ve vězení. Vězení není místo, kde byste chtěli skončit. Zapamatujte si moje slova.

Nepíši všechno tohle proto, abych říkal lidem, aby se nebavili, aby ze sebe nedostali tu agresivitu zdravým způsobem. Neříkám vám, co máte dělat (kromě toho, abyste se drželi dál od našeho pódia), protože to nemá smysl. Navíc, já sám mám více jizev a špatně srostlých kostí z koncertů, než dokážu spočítat. Jsem jako vy, fanoušek hudby, který se na koncertech rád baví. Jenom vás prosím, abyste používali hlavu a byli ohleduplní k ostatním. Miluju energii dobrého koncertu, rád dávám fanouškům to, co dávaly kapely mě, když jsem na ně chodil, na pódiu nechávám všechno pro lidi. To je to, co dělám a co miluji.

 

 

Nelíbí se mi, že fanoušek moji kapely už nikdy neuvidí západ slunce jako já dnes. Nelíbí se mi, že už nikdy nebude se svoji rodinou, tak jako jsem byl já poslední dva měsíce. Nelíbí se mi, že se nebude moct oženit, tak jako já. Nelíbí se mi, že rodinná větev Daniela vymře spolu s ním, protože byl jediným synem. Nelíbí se mi, že jeho rodina trpí víc, než si kdo dokáže představit.

Nelíbí se mi, že už nikdy nebude poslouchat žádnou hudbu.

Daniela jsem neznal, ale prý to byl dobrý kluk. Teď je mrtvý. Ve zlomku vteřiny byl pryč.

Nesnáším tyhle věci. Danielova rodina nechtěla, aby se tohle stalo někomu dalšímu. Ani já to nechci. Prosím, prosím, prosím – žádám vás na kolenou…

Buďte opatrní.

Devatero bezpečného chování na koncertech

A protože začíná naplno festivalová sezóna, pojďme si připomenout, jak bychom se na metalových koncertech měli chovat.

1. Pokud někdo spadne, zvedněte ho a ujistěte se, zda není zraněný. Pravděpodobně mu nic nebude a jen se tomu zasměje a poděkuje vám. Toto pravidlo je to nejdůležitější, padající fanoušky je třeba vždy zvednout!

2. Neohmatávejte nikoho při moshingu, je to špatné. Nedělejte to. Ne každé ženě se to bude líbit, a pokud se vám za to nepomstí, vězte, že kdejaký týpek stojící vedle vás, to rád udělá za ní. Bohužel se to někdy stává. Nevíte, co za lidi chodí na koncerty. Pokud se to stane, upozorněte na to ostatní, aby takovému člověku dali co proto a z mosh pitu ho vyhodili.

3. Moshing není zápas. Pokud někoho zraníte, omluvte se mu. Pokud vyprovokujete nějakou bitku, mějte na paměti, že v přesile vy nebudete.

4. Pokud stojíte poblíž vytvořeného mosh pitu a vidíte, že se někdo z něho snaží dostat a nedaří se mu to, můžete mu jít pomoci. Určitě to dotyčný ocení. Dělejte to ale jen v případě, že na to máte.

5. Pokud se někdo zraní a lidé okolo něho neustoupí, aby se mohl dostat k pomoci (což se stává na velkých koncertech), zkuste zraněného pomocí dalších lidí zvednout nad hlavy a poslat ho po lidech směrem k pódiu, kde mu ochranka pomůže. Než se tohle pokusíte udělat, nejprve se zraněného zeptejte, jestli s tím souhlasí.

6. Buďte ohleduplní vůči lidem, kteří se moshingu nechtějí účastnit. Nikoho nenuťte tím, že jej chytnete a hodíte do mosh pitu.

7. Musíte počítat s tím, že se při moshingu vystavujete riziku úrazu. Pokud je to na vás moc tvrdé, včas odejděte, než se zraníte.

8. Noste správné oblečení: Pořádné pevné boty, odstraňte všechny hrotové náramky a jiné doplňky, které by mohli někoho zranit. Odstraňte všechno, za co můžete být popadeni (různé řetízky, dlouhé náušnice apod.). Nikdy si s sebou neberte batohy nebo nějaké tašky. Stanou se pro vás a vaše okolí přítěžím. Pokud máte brýle a můžete být bez nich, dejte je raději kamarádovi nebo noste čočky.

9. Buďte neustále ve střehu. Mějte připraveny ruce, abyste se mohli „krýt“. Nepoužívejte lokty.

Máte nějaké své tipy, jak se chovat během mosh pitu? Napište je do diskuse.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Kataklysm oslaví své 25. výročí i u nás

    Kanadská death metalová skupina Kataklysm slaví svoje čtvrtstoletí! Jedním z dárků je i evropská šňůra, kterou má kapela rozplánovanou na příští měsíc. Úterý 17. října bude patřit českým fanouškům, právě v onen večer Kataklysm oslaví narozeniny v klubu Roxy.

  • Hogjaw přivezou do Prahy jižanský rock světových parametrů

    Po dlouhých pěti letech se již potřetí objeví v České republice americká skupina Hogjaw, aby zde předvedla svou neopakovatelnou show plnou poctivého muzikantství a chytlavých rockových melodií. Tvrdé kytarové riffy a silné melodie jsou totiž, spolu s naléhavě znějícím zpěvem, hlavními devízami těchto nastupujících králů stylu všeobecně označovaného jako jižanský rock.

  • Marco Mendoza se letos vrátí již potřetí do ČR

    Fenomenální baskytarista Marco Mendoza, člen superskupiny The Dead Daisies, se zjevně nemůže naší krásné země nabažit. Zážitky z červnového vystoupení The Dead Daisies jsou stále ještě čerstvé a Medoza už se vrací k další sérii koncertů se svým sólovým projektem, stejně jako na začátku tohoto roku.

  • The Rasmus posílají další ochutnávku z nové desky

    Po jarní novince Paradise přicházejí rockeři z kapely The Rasmus s další novinkou. Skladba Silver Night je opět laděna do popového stylu, je nasnadě otázka, jak asi dopadne zbytek desky? To se dozvíme 6. října, kdy novinka dorazí na pulty. A co víc, na podzim kapela vyjíždí na turné, a pozor, pražská zastávka je už vyprodaná!

Další podobné články

Další články z rubriky

The Poodles: Tradiční kapela vznikla za netradičních okolností

Bylo, nebylo za sedmero horami, devatero řekami a ještě o...

Rockové legendy budoucnosti aneb Kdo přijde po dnešních velikánech?

Při psaní několika mých posledních článků mě přepadala myšlenka na...

Chystáte se na pařbu? Nalaďte se deseti nejlepšími songy o chlastu!

Mnoho z vás již nesčetněkrát někde popíjelo. A to při...

Musicweb: Ohlédnutí za hudebním rokem 2015

Poslední den roku 2015 se nabízí k bilancování letošní koncertní...

Finsko: Z Helsinek až na Severní pól po stopách metalové hudby

Proč zrovna z Helsinek? A proč na Severní pól? Myslím, že...