Black Country Communion: Noví hardrockoví velikáni bodují i počtvrté

Skupina Black Country Communion je na současné hudební scéně ozvláštňujícím a ne zcela typickým příkladem kapely. Za sebou mají již tři vydařené desky a nyní vydali čtvrtou nazvanou BCCIV. Jde znovu o hardrockovou nálož?

Black Country Communion - BCC IV Black Country Communion - BCC IV Zdroj: přebal CD

Black Country Communion působí na scéně od roku 2009. Tuto skupinu utvořili známí hudebníci. Prvním je baskytarista a zpěvák Glenn Hughes známý například jako člen Deep Purple, který také vystupuje sólově, a nyní se podílel třeba na nové desce Joea Satrianiho. Druhý je bluesrockový kytarista a zpěvák Joe Bonamassa, který spolupracuje například se zpěvačkou Beth Hart. Jason Bonham je bubeník a syn Johna Bonhama, který hrál na bicí v Led Zeppelin. Posledním členem je americký klávesista Derek Sherinian, jenž si zahrál v kapelách Billyho Idola, Alice Coopera nebo Yngwieho Malmsteena.

A díky této spolupráci vznikla hardrocková superskupina, která čerpá z rocku a blues. Neshody v kapele mezi Hughesem a Bonamassou vedly v roce 2013 k přerušení činnosti kapely, ale i tak do té doby stihli vydat tři alba – Black Country Communion, Black Country Communion 2 a Afterglow. Všechna tato alba produkovaná Kevinem Shirleym sklidila velký úspěch mezi fanoušky jednotlivých umělců i mezi kritiky. O to větší radost měli poté, co se v roce 2016 kapela nechala slyšet, že Joe i Glenn chtějí kapelu obnovit a tvoří nové skladby pro další album. A tak tu je BCCIV této britsko-americké partičky.

Parta muzikantů předvádí na desce skvělé výkony, dostatek prostoru dostávají všichni, i když jsou v hledáčku především Glenn a Joe. Deset skladeb a žádná nezní podobně. Různorodost skladeb je znatelná od počátku, nicméně celá deska drží pohromadě. V mnoha případech si Joe a Glenn protáhli své skladby, které klidně trvají 6 nebo 8 minut, což na současné scéně není obvyklý postup, zato velmi vítaný. (Pokud má hudebník co říci.) Rádia kvůli jejich striktní stopáži asi celé jejich kousky však hrát stejně nebudou.

První skladba – Collide – hned nastartuje rockový nářez a drive neutuchá ani na okamžik. Glenn v 66 letech vyzpívá výšky i ječivé tóny s přehledem a mnohdy lépe než kdejaký mladík. Stejně tak si poradí s níže položenými slokami i dravějším refrénem. Zpěvu se tento rockový bard rozhodně nebojí a o tom, že by jeho hlas stárnul, nemůže být zdaleka řeč. Glenn na desce zpívá nejvíce a například v Over My Head se kapela přibližuje přístupnějšímu a chytlavějšímu rocku. Skladatelsky rozpoznáváme pasáže či skladby z dílny Glenna, jelikož se některé postupy odráží i na Glennově sólové desce ze stejné doby Resonate

 

 

Wanderlust vládne podprahovými klávesovými vsuvkami a jedná se o nefalšovaný rockový postup - šepot, tvrdší, jemný i výrazně břitký Glennův hlas promlouvá přímo. Skladatelsky znovu pevná melodie, která se nerozpadá ani po osmi minutách, a kterou oživuje nepodbízivé a výrazné kytarové sólo, se řadí mezi čistě rockové záležitosti. Love Remains oproti tomu jde ve stopách staršího hard rocku a můžeme říct, že se v některých tvrdších pasážích přibližuje metalu. Tuto linku drží i skladba Sway, ze které přímo srší deeppurplovská nálada. K blues se odklání temná a jediná klidnější skladba - The Cove. Všechny mají společné jedno - jde o silné, zapamatovatelné a neoposlouchané melodie.

Pěvecká role se prohodí jenom v případě třetí skladby na albu The Last Song of My Resting Place. V této skladbě je od prvních tónů rozpoznatelný rukopis především Joea Bonamassy. Dlouhá, skoro osmiminutová skladba však uběhne jako voda, protože výraz i aranž jsou odlišné od zbytku pořádné dávky energie. Více v ní vyniká Bonamassův text, který až písničkářsky vypráví příběh potopeného Titaniku. Housle v podání Gerryho "Fiddle" O'Connora dodávají skladbě sentimentální podtext i díky melodii inspirované Irskem a díky mandolíně a Joeův pěvecký projev podtrhuje melancholii, drama celé události i temnotu. Loď jde na konci skladby ke dnu jako vytrácející se part houslí i lidé na palubě. Tato skladba, která se aranží přibližuje Bonamassově Black Lung Heartache, je skladatelskou jedničkou na albu. Joe velice dobře umí propojit zvuk a příběh a vždy se v jeho skladbách jedno neobejde bez druhého.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Jako celek funguje BCCIV kompaktněji, celistvěji a jednotně než předešlá Afterglow, nicméně rukopis Glenna a Joea se nezapře. Tato deska je výrazná mezi současnou hardrockovou hudbou a od dob hardrockových matadorů, jako jsou Deep Purple, nic podobně překvapivého a podařeného nevzniklo. Škoda je, že jsou všichni členové tolik vytíženi, protože světové turné by si kapela rozhodně zasloužila, koneckonců již mají mnoho vlastního materiálu, který by měl být slyšet i živě.

Přehled

  • Interpret: Black Country Communion
  • Název: BCC IV
  • Formát: CD
  • Skladby: Collide, Over My Head, The Last Song for My Resting Place, Sway, The Cove, The Crow, Wanderlust, Love Remains, Awake, When the Morning Comes
  • Čas: 60:31
  • Datum vydání: 22. září 2017
  • Vydavatel: J&R Adventures
  • Hodnocení: 90 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Cory Henry Praze svá esa neukázal

    Jedním z vrcholů letošního festivalu měl být ve čtvrtek 20. dubna koncert amerického klávesisty a zpěváka Coryho Henryho známého z populární skupiny Snarky Puppy. Navzdory velkým očekáváním zůstává ovšem dojem z jeho vystoupení rozporuplný.

  • Foto: Cory Henry, Palác Akropolis, 19. 4. 2018 - jiný fotopohled

    Na festival Mladí ladí jazz dorazila hlavní hvězda - klávesista a zpěvák Cory Henry. Jako předkapela zahrála populární česká skupina Top Dream Company. Z koncertů vám přinášíme fotoreport.

  • Československý beatový festival se vrací a nabírá na objemu

    Není to ani půl roku zpět, co se ve Velkém sálu pražské Lucerny uskutečnil při příležitosti 50. výročí čtvrtý ročník Československého beatového festivalu a přípravy na ten pátý už jsou v plném proudu. Novinkou je rozdělení festivalu na dvoudenní akci, vzpomínkový koncert v Divadle Hybernia a soutěž ROCK PRO TENTO ROK, do které se může přihlásit libovolná skupina.

  • Foto: Cory Henry & The Funk Apostles, Palác Akropolis, Praha, 19. 4. 2018

    Pomyslnou třešničkou na dortu festivalu Mladí ladí jazz byla bezesporu hlavní hvězda, Cory Henry. Trojnásobný držitel Grammy naprosto nadchl vyprodaný sál Akropolis. Podívejte se na fotoreport.

Další podobné články