Bílé včely jako naivní nesnový pokus skupiny Květy

Skupina Květy za poslední léta prošla celou řadou žánrových experimentů. Za poslední dvě desky si vysloužila cenu Anděl v kategorii alternativa. Brněnská parta se opět pokouší hledat změnu polohy své hudební bárky, která probrouzdala hladiny folkových i rockových vod.

Květy - Bílé včely Květy - Bílé včely Zdroj: přebal CD

O texty a zpěv se opět postaral Martin Kyšperský, který tentokrát vsadil na nesnová slova, respektive od snářství se posunul k lehce depresivněji existencionální oblasti, kterou ovšem vyvažuje někdy až infantilně znějícími skladbami.

Zvuk desky Bílé včely i rockové riffy podpořené xylofony jsou příjemnou kulisou ke vnímání textů, na kterých koneckonců celé album stojí. Bylo by tedy nefér věnovat jí přílišnou důležitost, když zde má pouze doprovodnou roli. Sama o sobě by totiž až na výjimky (píseň Po zarostlém trávníčku) v instrumentální formě neobstála, s čímž si ale u folkové desky není třeba lámat hlavu.

 

 

 

Zpět k textům. Jak již bylo řečeno, desce dominují temnější a rozhořčené obviňující texty nové ztracené generace, která neví, kudy dál životem, nenachází životní cíl nebo vůbec smysl jeho hledání. V tomto ohledu je nejvýraznější písní skladba My děti ze stanice Bullerbyn, která čitelně odkazuje na tvorbu Astrid Lindgrenové. Tyto průhledné narážky jsou často možná až příliš nápadné, a ztrácejí tak onu nápaditost, která člověka nabádala k hledání důmyslnějších náznaků v textu.

Tvoje vlastní bílá kostra nesouhlasí s tím, co děláš

V podobném duchu se nese i skladba Kostra, kde se kostra bouří proti svému pánovi a chce opustit jeho tělo. Za doprovodu drsné rockové kytary a houslí je rozhořčená zpráva posluchačům vyřčena celkem jasně. Problémem skupiny Květy je však charakteristický hlas zpěváka Kyšperského, jehož zajíkavý vokál se ve výškách někdy ztrácí, což ovšem místy působí, jako by si šlapal na jazyk.

Dětsky nedětská píseň Kopýtko je hravým pokusem o hřejivou píseň, kde se snaha ovšem ztrácí v poněkud otravném refrénu a opětovném pěveckém zajíkání. Přes všechny výtky je třeba ovšem kapele Květy smeknout klobouk za dlouholetou snahu o hravé a nápadité české texty, což dnes rozhodně není samozřejmostí. Bílé včely jsou rozhodně příjemné k poslechu naživo, deska však spíše zůstane založená mezi ostatními deskami knihovničce, kde si ovšem své místo zaslouží.

Přehled

  • Interpret: Květy
  • Název: Bílé včely
  • Formát: CD
  • Skladby: My děti ze stanice Bullerbyn, Kámoši, Lesní duch, Kopýtka, Po zarostlém trávníčku, Tvůj dům, Kostra, Papoušek noci, Pole tráva a činžáky, A. Kusosawa, Na útěku, Marko Polo
  • Čas: 40:07
  • Datum vydání: 2012
  • Vydavatel: Indies Records
  • Hodnocení: 60 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Bounty Rock Cafe Open Air, Olomouc, 16. 6. 2018

    To byl pořádný rockový festival v kotli olomoucké korunní pevnůstky! Zahájení patřilo olomoucké skupině Skramasax  a pak následovala dánská rocková smršť Blindstone. Metalisty, a nejen je, potěšila nejvýraznější skupina současnosti Dymytry, předvádějící nejen hudební, ale i propracovanou pódiovou a ohňovou show. Excelentní zpěvák skupiny Rainbow (nejen) Doogie White nám svým živelným projevem připomenul jejich hity. Po skupině Supergroup přišla největší hvězda večera - The Magic of Santana. Originální Santanovi zpěváci Alex Ligertwood a Tony Lindsay se špičkovým devítičlenným bandem předvedli úžasnou a strhující show. Trochu v jejich stínu ukončil festival blues-rockový kytarový virtuos Ryan McGarvey. Vynikající a určitě rád zajdu na jeho samostatný koncert. Půlnoc odbila a festival uprostřed města Olomouce musel nekompromisně skončit. Tak za rok zase! Koukněte na fotoreport:

     

  • Foto: Jethro Tull, Státní zámek Sychrov, 16. 6. 2018

    Zámeckou zahradou na Sychrově se v sobotu večer vznášely čarovné tóny Andersonovy flétny. Vystoupila zde totiž v rámci oslav 50 let od svého vzniku legendární britská folkrocková skupina Jethro Tull. Zámek Sychrov spolu se zapadajícím sluncem vytvořil pro tento koncert ideální kulisu.

  • Arcade Fire v Praze: Jedna z nejlepších koncertních kapel vystoupila před poloprázdnou halou

    Skupina Arcade Fire poprvé vystoupila u nás a představila svou téměř dokonalou až extatickou show a vzor muzikantství. Možná by stačilo napsat pár superlativů a recenze by byla hotová, když jedinou vadou koncertu bylo, že se jeho intenzita chvílemi až nedala vydržet.

  • Foto: Michal Pavlíček, Střelecký ostrov, Praha, 14. 6. 2018

    Michal Pavlíček vystoupil v červnový večer pod širým nebem v příjemném prostředí Střeleckého ostrova se svou kapelou ve složení Miloš Meier - bicí, Martin Ivan - basa, Michal Nejtek – klávesy. Představili zde skladby z právě natáčeného sólového alba Michala Pavlíčka Pošli to tam, které vyjde v září u Warner music. Začátek koncertu obstaral smyčcový Pavel Bořkovec Quartet, který v instrumentální podobě předvedl skladby od Rolling Stones, Black Sabbath a Pražského výběru. pak již přišla chvíle pro Michala Pavlíčka a jeho kapelu.

    Sledujte Musicweb na Facebooku:
     

    Výtečná práce se zvukem na kterou jsme u něj již zvyklí a precizní instrumentální výkony ovšem bez samoúčelného exhibování, zato procítění a emoce v každém tónu a akordu. Po skladbách z připravované desky již publikum vřele přivítalo Báru Basikovou kterou pamatujeme po boku Michala Pavlíčka v legendární kapele Stromboli od které zaznělo několik skladeb. Poté se opět připojil Pavel Bořkovec Quartet  kterým kapela zahrála dávnou skladbu Pražského výběru Olda je přítel můj, dále pak kapela zahrála v instrumentální podobě písničku Villa Ada od Stromboli spolu s hostem - houslistou Janem Mráčkem. Dalším hostem byl energický Matěj Ruppert s kterým vypálil Michal Pavlíček a jeho parta dvě písně od Matějovi domovské kapely Monkey Business. Večer završil symbolický duet Michala. Pavlíčka s Bárou Basikovou Veliké Lalulá

Další podobné články