Jonathan Gaudet na albu Réunion láká do různých koutů světa

Kanadský hudebník Jonathan Gaudet procestoval již kus světa a všechnu inspiraci vložil na své další album nazvané Réunion. Znovu přichází s vlastním repertoárem, ale jednotlivé písně tentokrát obohacuje mnoha hostujícími muzikanty.

Jonathan Gaudet - Réunion Jonathan Gaudet - Réunion přebal CD

Jonathan Gaudet již na svých předešlých albech dokázal, že jeho silná skladatelská stránka dominuje celé jeho tvorbě. Na albu Réunion se však domáhá širšího konceptu. Jasné řazení skladeb, propojení rytmů, akustického pojetí či většího odvázání se mísí se střídáním různých světových jazyků. Struktura zůstává ve skladbách rozpoznatelná a skladatelský rukopis Jonathana ihned prozrazuje. Mělo by se vytyčit, že autor i přes vlastní pojetí, kterého se drží, nezabředl do stejnosti či opakovatelnosti. Od posledního alba k novému Réunion utekl necelý rok, přesto se hudebně posouvá a nechává si potřebný nadhled.

Vraťme se ke zmíněnému konceptu alba. Střídá se zde mnoho hostujících hudebníků, s tím tedy i nástrojů. Tomu se přizpůsobuje výstavba jednotlivých skladeb výhradně z pera Jonathana Gaudeta. Jeden ze základních postřehů ukazuje, že i přes neobvyklou spolupráci mnoha hudebníků na jediném kousku neuslyšíme nadbytečnost či přehršel nástrojů. Všechno do sebe čistě zapadá. Nicméně album přináší zvukovou barevnost. Podobně jako je zvolen obal alba nakreslený Jonathanovým synem Téem, tak se na hudebním plátně odvíjí i celá deska.

Když se vydáte do státu Louisiana, tak jedině s láskou, jak Jonathan doporučuje. V této skladbě se projevují jisté kroky autorovy předešlé tvorby, staví na jistotě i na čisté práci. Nepouští se daleko od svých obvyklých postupů a skladbě tak dodává vlastní temperament. S King of the Diamond se vytasí nepřehlédnutelná kytara Tonyho Ackermana.

 

 

Every dog has its day. Skladba o psovi či muži plyne na snové hlavní lince, kterou narušují zastřenější zpěvákovy vokály. Zde propojuje již známé postupy, které lze slyšet v předchozí Jonathanově tvorbě. Především si v této skladbě mistrně pohrává s tiššími party, které mění chraplavým hlasem v důraznější a štěkavé ve smyslu emocí. Spirálovitá melodie s podkreslením akustické kytary, která se vždycky vrátí, zůstává znít posluchači ještě dlouho v hlavě.

Velmi zajímavý prvek trumpety Toma Levecchia oživuje pochmurnou atmosféru sice plačící, ale přesto výrazné melodie písně El hombre duplicado. Příjemný refrén vyjadřuje další emoce. Ve World blues se dostáváme k motivům ušitým přímo k bluesovému podkladu. Mississippi, Roberta Johnsona i Mudyho Waterse doprovází Jonathan jasnou a stálou linkou s výrazným chraplavým hlasem.

Cashovský zvuk kytary otevře skladba On the square, která pokračuje temnějšími vokály. Ve smyčce se stále vrací tatáž melodie, text vypráví příběh, do kterého zprvu nenásilně vstupuje harmonika. Následně převezme sólovou část a přesně kopíruje hlavní melodii.

Z melancholie na slunnou pláž

V Hard drinking man se ponoříme do poklidné melodie a melancholického zpěvu. Připojí se také harmonika na krátké smutně znějící sólo. Vřelou a působící písní se tak Jonathanovi podařilo vytvořit zpověď alkoholika v tónech, které lehce uklidní jinak více našlapanou atmosféru. Naopak ve francouzské Mon vieux léon vyměňuje stesk za zvuk některého z dalekých slunných ostrovů. Odlehčení tvoří nenáročná melodie, pohodářský rytmus i menší důraz na text.

Celou nahrávku zakončuje Tombé, stejně jako předešlá je zpívaná ve francouzštině. Podklad cella spolu s vypravěčským zpěvem se zcela doplňují a nastolují znovu pocit melancholie. Jonathan se soustřeďuje na text. I kdyby posluchač nerozuměl jedinému francouzskému slovu, v tomto případě se vůbec nic nestane. Stačí se do skladby vžít a nechat ji působit na smysly.

S větší jistotou se Jonathan Gaudet přihlásil s deskou Réunion, která je naplněna mnoha pohledy na různé americko-evropské žánry, množství různých hráčů a nástrojů dodává albu živost. Technicky skvěle sehraní muzikanti přesně zapadají do Jonathanem vymyšleného kontextu celého alba. Nic nechybí a nic není navíc. Přestože se nejedná o jednotnou sehranou kapelu, hudebníci v jednotlivých skladbách působí jako dobrý orchestr a zvukově tvoří zpěvu skvělou kulisu. Větší pozornost je ale stále upnuta na samotného zpěváka. Vyzpívaný hlas zní sebejistě a uvěřitelně. Poklona však patří k výstavbě jednotlivých skladeb a zpěvákovu vlastnímu pojetí.

Přehled

  • Interpret: Jonathan Gaudet
  • Název: Réunion
  • Formát: CD
  • Skladby: Fable, Louisiana with love, King of the diamond, Farewell blues, Lennie, Every dog has its day, El hombre duplicado, World blues, Hard drinking man, On the square, Mon vieux léon, Tombé
  • Čas: 43:55
  • Datum vydání: červen 2013
  • Vydavatel: vlastní náklad
  • Hodnocení: 80%
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.

Další podobné články