CD: Signály z vesmíru, nebo hudba? Obojí v podání Kora Et Le Mechanix

Ambientní hudební pokus 300 měsíců má na svědomí dvojice Filip Homola a Michal Kořán, kteří kromě toho, že si touto deskou připomínají pětadvacet let své spolupráce, si zároveň plní klukovský sen býti kosmonautem.

Kora Et Le Mechanix - 300 měsíců Kora Et Le Mechanix - 300 měsíců Zdroj: přebal CD

Ačkoli je to již přes padesát let, co první člověk vyletěl do vesmíru, a přes třicet let, co v něm byl i poprvé český kosmonaut, deska 300 měsíců je připomínkou těchto událostí, jež ovlivnily i umělce z Kora Et Le Mechanix, kteří snivým způsobem natočili vskutku ambientní nahrávku.

Čtěte také: B4 na podzim vydávají nové album a spouštějí nový web

Minimalisticky pojaté album obsahuje dvě skladby dlouhé více jak dvacet minut. První stopa nazvaná Vakuum tajuplnou rezonancí jako by připomínala klid a ticho vesmíru, kde platí jiná pravidla a řád, než je ten pozemský. Když se do tohoto klidně znějícího tónu sem tam ozve jakýsi útržek lidské řeči, tóny klavíru či zvuky různých elektronických hračiček, jako by to připomnělo ruchy, které lidstvo nevědomky vysílá do vesmíru prostřednictvím satelitů a rádií.

Všudypřítomný záhadný klid nabízí prostor k zamyšlení, který vnímavou mysl může až znervózňovat, neboť další vývoj skladby je neznámý a tajuplný. Právě jako vesmír.

 

 

Na druhé stopě s názvem Magnetar dostávají zvuky konkrétnější podoby, poprvé nabízí i jakousi pravidelnost a náznak většího spádu. Několik zvukových smyček podporuje představu tajuplného kosmu, kde by třeba i tyto ozvěny a tóny mohly znamenat, že nejsme ve vesmíru sami. Když se posluchač nechá vtáhnout do klidného soukolí zvuků, prostor pro fantazii myšlenek je nekonečný jako vesmír, což bylo zřejmě i cílem autorů.

Nádherně zpracovaný obal desky 300 měsíců též podporuje fascinaci autorů vesmírem, kosmickými raketami a představami o cestování do dalekých galaxií. Citace ze Solarisu Stanislawa Lema naznačují určitě inspirace ústřední dvojice, podpořené například obrázky z knihy Konstantina Volkova Přistání na Venuši či obrázkem Lajky.

Občasné tóny v pozadí tajuplné rezonance nabízejí zvukovou představu vesmíru

Deska 300 měsíců je tedy jakousi nostalgií autorů vzpomínajících na své dětství, kdy snad každý kluk chtěl být kosmonautem a objevovat nové planety. Připomínka pětadvaceti let spolupráce Filipa Homoly a Michala Kořána je tedy v podstatě nostalgickým ohlédnutím do minulosti, kdy tyto sny vyjadřovaly i touhu po lepším světě. Myšlenky těchto časů jsou patrné jak z nahrávky, tak z obalu, a představují tak živou formu vzpomínek na doby již dávné, přesto však nezapomenuté.

Pro zvukový základ desky posloužily různé loopy, pípání iphonů, několik tónů klavíru, ale také například signály z éteru Radia 1. Fantazie tedy autorům opravdu nescházela. Na masteringu se podílel Moimir Papalescu, o produkci se postarali Kora Et Le Mechanix spolu s Josefem Jindrákem. Deska vychází ve vydavalství Polí5.

Přehled

  • Interpret: Kora Et Le Mechanix
  • Název: 300 měsíců
  • Formát: CD
  • Skladby: Vakuum, Magnetar
  • Čas: 46:06
  • Datum vydání: 2012
  • Vydavatel: Polí5
  • Hodnocení: 100 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Historicky první koncert Buddyho Guye se blíží

    Ve čtvrtek 8. listopadu se splní sen všech českých bluesových fanoušků. V Praze vůbec poprvé zahraje kytarista a zpěvák Buddy Guy, jednoznačný úřadující bluesový král, poslední aktivní pamětník rozkvětu chicagského blues na přelomu 50. a 60. let, velký vzor kytarových es Jimiho Hendrixe, Erica Claptona, Jeffa Becka či Jimmyho Page.

  • Paul Brady a Andy Irvine se vrátili o 40 let

    Když se řekne: "Teď vám zahrajeme skladby z desky, kterou jsme nahrávali před čtyřiceti lety...", ihned si posluchač uvědomí, jaká doba mezitím uplynula. Paul Brady a Andy Irvine desku nahráli přesně před 42 lety a nejen ji přijeli živě představit na pražský koncert v rámci festivalu Struny podzimu. Část hudební historie ostrovního Irska tak přemístili alespoň na jeden večer k nám.

  • Foto: Paul Brady a Andy Irvine, Divadlo Archa, 17. 10. 2018

    Jedinečná příležitost se naskytla fanouškům irské folkové hudby v Divadle Archa, kde vystoupili průkopníci tohoto žánru Paul Brady a Andy Irvine a během dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zazpívali a zahráli irské tradicionály ve vlastní úpravě i autorské skladby. Z koncertu, který se konal pod záštitou festivalu Struny podzimu a mnoho měst toto uskupení během tohoto miniturné nenavštívilo, vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Jack Broadbent, Toronzo Cannon, Lucerna Music Bar, Praha, 14. 10. 2018

    Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...