Skupině Retro Blues vystačí akustické blues a Sůl

Duo ze slezského kraje, které si říká Retro Blues, nabízí nově vydanou desku Sůl. Jak se Petrovi Džetro Ritzkovi a Lubomíru Bužma Khýrovi podařilo vypořádat se třinácti bluesovými skladbami v akustické podobě? Jednoduše - americky i česky.

Retro Blues - Sůl Retro Blues - Sůl Zdroj: přebal CD

Auto startuje, už hučí motor a vyjíždí se na dalekou cestu. „Tak jedem!“ Takto zní počátek první skladby s názvem Zas jedem k vám i celého alba Sůl. Není to však náhoda. S první skladbou se posluchač dostává na dalekou cestu, nikde nezačínající, nikde nekončící. V příjemném podkladu kytary, občas znějící také dálkou folkových končin, více vyznívají střídající se hlasy obou zpěváků. Do textu kapela zakomponovala kromě subjektivního pohledu také přímé pozvání na vystoupení Retro Blues. Kapela se tak stává tématem skladby.

Popojedeme o kousek dál. Auta i vlaky evokují cestu, spor mezi útěkem před civilizací a naopak využití techniky pro odjezd. Já jsem vandrák vypovídá o životních zkušenostech, o navrácení a ztrátách, což doplňuje i pozvolná melodie, která se zbytečně necpe dopředu. Do dalekých krajin posouvá vytříbený doplněk v podobě doprovodné harmoniky, kterou obstaral Lubomír Bužma Khýr. Je spekulativní, zda v této skladbě nástroj pouze podkresluje a doplňuje hlavní linku, či se naopak nestává důležitějším aspektem písně.

Jako velmi povedený a vtipný kousek lze hodnotit zvuk jedoucího a houkajícího vlaku pomocí zadržených strun kytary a harmoniky. Nápodoba se jako vsuvka objevuje na bluesových albech například u Joea Bonamassy, zvuky používají i Luboš Beňa s Bonzo Radnányim, ale právě u Retro Blues se zdají podobné hrátky se zvukem mnohem přirozenější. Muzikanti je využívají na správných místech k oživení zvukové obraznosti.

 

 

Z cesty nesejdeme ani na okamžik. Dostáváme se k smutku a k motivu samoty. Zapojení banja a perkusivních nástrojů se vyjímá ve skladbě Dlouhá štreka, na rozdíl od upozaděné hlavní linky zpěvu. Na melancholické vlně zůstává i skladba Smutný chlap, vyznání muže, který vypráví svůj příběh. V textu prokázali autoři, že dobře znají klasické bluesové texty, od kterých se odrazili.

I got my mojo workin´… Ne! Nehledám Nóbl podnik v pojetí Retro Blues mění zcela text, a skladba tak svým vzezřením působí jako nový kousek. Čeština skladbám velmi sluší. Kromě toho využívají ke zpestření i nářečí, které se objevuje ve skladbě Věrny borak. Zároveň posluchač naráží na hantýrku obohacující bluesový slovník muzikantů o slova jako kejda nebo kvartýr. Zde můžeme pozorovat sepětí a odkaz původních bluesových skladeb.

Společné hlasové party vyznívají působivě

Duo proplétá své hlasy a často je střídá. Jeden působí silněji, zastřenost dodává skladbám větší ráz, druhý naopak svou nevýrazností začleňuje jemnost a nijak výjimečnou barvu v sólových partech. Z obou odlišností vznikají povedené části, když oba hlasy zpívají spolu. V tomto případě spojení funguje s naprostou harmonií, ani jeden z nich se nedostává příliš dopředu, ani jeden není upozaděn.

Umírněný refrén skladby Tohle to není blues poukazuje na kvalitu obou zpěváků. Ve větší míře se pak posluchač nabaží v poslední (s názvem celého alba shodující se) písni Sůl. Úvodní nastolení samotné harmoniky přechází pouze ve zpěv, který nedoplňují žádné další nástroje. Refrén pracuje s výškami, s výrazností hlasů i s důrazem na melodii.

Hudebníci využívají i další instrumenty – dobro, šesti a dvanáctistrunnou kytaru, čímž akustický háv písniček umocňují o další prožitek. Album svým příjemným konceptem a rozdělením všech třinácti písní přináší vcelku kvalitní výlet, na kterém posluchač poznává mnoho silnic, ale nikde se nezastavuje.

Přehled

  • Interpret: Retro Blues
  • Název: Sůl
  • Formát: CD
  • Skladby: Zas jedem k vám, Já jsem vandrák, Dlouhá štreka, Smutný chlap, Věrny borak, Blues pro Dominiku, Já jen projíždím, Za Pepou, Půlnoční běh, Starý John, Tohle to není blues, Nóbl podnik, Sůl
  • Čas: 46:42
  • Datum vydání: leden 2013
  • Vydavatel: vlastní náklad
  • Hodnocení: 80 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Jedineční Gipsy Kings rozezní své kytary v Praze

    Kdo by neznal hity Djobi Djoba, Bamboleó nebo Volare. Tyhle písně posluchač velmi rád uslyší v rádiu i na tanečním parketu. Temperament, který z nich čiší je opravdu nezvladatelně rychlý a energický. Francouzská kapela Gipsy Kings se předvede živě i Praze, a to bude teprve show!

  • Joe Satriani je na What Happens Next technický a rockový

    Joe Satriani se hned z kraje roku přihlásil s novou deskou nazvanou What Happens Next. I tento název je dobrým důvodem k zamyšlení. Na této znovu zcela instrumentální desce se podíleli i velice zajímaví hudebníci známí z jiných žánrů. A jak zní výsledek?

  • Foto: Blue Shadows, Jazz Dock, 9. 1. 2018

    Blue Shadows je novým projektem hudebníků pocházejících z různých žánrů a oblastí: violoncellisty Jiřího Bárty, známého především ve světě klasické hudby, bubeníka Martina Nováka, který vystupuje s Lenkou Dusilovou, Janou Kirschner či Davidem Dorůžkou, kytaristy Josefa Štěpánka, jenž hraje a nahrává s mnoha umělci, a kytaristy a skladatele filmové hudby Petra Ostrouchova, nominovaného pětkrát na cenu Český lev. Zvláštním hostem byl britský zpěvák James Harries, kterého tak diváci mohli vidět na pódiu s kapelou, což nebývá příliš často. Z koncertu vám přinášíme několik fotografií.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Dálavy

    Převratný přístup k moravským lidovým písním přináší projekt Dálava, který vznikl ve Spojených státech. Julia Úlehla je v Americe narozená pravnučka moravského folkloristy Vladimíra Úlehly, její partner, renomovaný kytarista Aram Bajakian hrál s Lou Reedem, Marcem Ribotem a Johnem Zornem. Pojďte na tento jedinečný koncert do Paláce Akropolis 1. března.