CD: Hugh Laurie obnovil svůj debut. Dr. House úspěšně pokračuje v započaté kariéře

Herec Hugh Laurie se ve svých padesáti letech rozhodl, že natočí bluesově laděnou desku. Minulý rok v březnu se plán povedlo uskutečnit a vyšlo album Let Them Talk, v prosinci vyšla upravená verze desky pod názvem Special Edition s přídavkem čtyř skladeb a koncertního DVD.

přebal CD Let Them Talk přebal CD Let Them Talk přebal

Slavní herci občas zabřednou i do hudebních vod a během své televizní či filmové kariéry natočí vlastní desku. Obecně tyto počiny většinou nepatří mezi přelomová alba, najde se ale i několik světlých výjimek. Hugh Laurie, známý spíše jako seriálový sarkastický doktor House, přišel minulý rok s albem Let Them Talk, na kterém ukázal, že je nejen herec a spisovatel, ale také slušný pianista a zpěvák.

Na zmíněné desce posluchače Laurie provede mnoha zákoutími skrze různě staré tradiční skladby. Hned na první nahrávce St. James Infirmary nastíní atmosféru jazzového baru s úpravou tradiční britské skladby z osmnáctého století, která už zaznamenala mnoho úprav v anglofonních zemích. Text vypráví muž, který právě navštívil svou dívku v londýnské nemocnici (pravděpodobně v léčebně malomocenství) a našel ji zde již mrtvou.

V Six Cold Feet, která je lehce laděná do neworleanského stylu, se pozornost upírá na Laurieho plný hlas. Do rozezněné akustické kytary se Laurie přidává s doprovodnými rozloženými akordy piana a teskně prozpěvuje. Z podobného soudku je i následující Buddy Bolden´s Blues, kde Laurie znovu zkušeně pracuje se svým hlasem.

Poté se přesuneme ještě více na jih ve verzi starého černošského spirituálu Battle of Jericho. K mírnému rozjezdu pomocí opakujícího se rytmu bubnů se pozvolna přidá tichý Laurieho zpěv. Stále se v kruhu opakující zpívaná věta je doplněna o doprovodný hlas zpěvačky, ve stejném rytmu skladba postupně graduje a ke slovu se dostávají i hlavní linku podkreslující housle.

Biblická velryba vyplivla akustický zvuk

Společně s neworleanským zpěvákem Dr. Johnem pokračuje deska s pomalou After You Gone. Zde Laurie obstaral výrazný klavírní part. Poté následuje trojice nejlepších aranží skladeb na albu. Zlatou jedničkou je minstrelská (černošská kabaretní) píseň Swanee River, ve které si nejprve do ticha Laurie zazpívá a pak v celé skladbě ukáže svůj klavírní talent stejně jako naprostou sehranost kapely.

Píseň s biblickým námětem The Whale That Swallowed Jonah je stále jednou z nejvíce hraných bluesových standardů. Laurieho akustické pojetí je příjemnou změnou a oživením desky a hudebník zde ukáže, že umí ovládat i kytaru. Poklidná verze, která vynechává první sloku a kde se Laurie ihned chopí refrénu, zahrnuje práci se slidem, bere v potaz každý tón kytary i prostor pro basovou linku.

Na třetí skladbě výrazného středu desky zazní ženský vokál Irmy Thomas. Píseň o lidovém hrdinovi Johnu Henrym, který dle legendy stavěl železniční tratě a tunely, se objevuje v countryových a bluesových skladbách a nese se na příjemném základu střídajícího se klavíru a sóla kytary, do kterého pasují oba hlasy hudebníků.

Klasika od bluesového Roberta Johnsona by neměla chybět v repertoáru žádného bluesového muzikanta. Laurie se do třicátých let vrátil s písní They´re Red Hot, ve které zvýraznil rytmus a v minutové skladbě ukázal, že dokáže zazpívat známou věc tak, jako by utvářel úplně novou skladbu. Album původně končilo stejnojmennou skladbou s celou deskou – klavírní Let Them Talk. Speciální edice byla však obohacena o další čtyři skladby.

Nově přidaná Hallelujah I Love You So se zařadila mezi kvalitně zvládnuté verze, i když králem této skladby zůstává Ray Charles. Lehce folkově laděná Crazy Arms žánrově posunuje album zase o kousek dále, avšak není charakteristická pro celkový dojem. Ve Waiting for a Train Laurie nejvýrazněji pokračuje v již započaté cestě, vlivy folku jsou patrné i zde a saxofonové a kytarové sólo méně zapamatovatelnou skladbu zpestřují.

Hugh Laurie tímto albem dokázal, že je všestranným umělcem a svým hlasem i hrou na nástroje mnohé překvapil. Vybrané tradiční skladby pojal vlastním odlišným způsobem, který ho vyčleňuje jasně rozpoznatelným zvukem od ostatních. V Laurieho padesáti letech rozhodně nebylo pozdě začít natáčet debut, a i když se zatím ještě trochu na pódiu skrývá a učí, očividně má ve vybraném žánru ještě co sdělit. Jak sám albem říká: Nechte je mluvit… stačí dodat, nechte ho zpívat.

Hugh Laurie – Let Them Talk Special Edition

St James Infirmary, You Don't Know My Mind, Six Cold Feet,  Buddy Bolden's Blues,  Battle Of Jericho, After You've Gone,  Swanee River,  The Whale Has Swallowed Me, John Henry,  Police Dog Blues, Tipitina, Winin' Boy Blues, They're Red Hot, Baby Please Make A Change, Let Them Talk, Hallelujah I Love You So, Crazy Arms,  Waiting For A Train, You Don't Know My Mind (Live In Paris)
69:02
Warner Music
prosinec 2011
Hodnocení: 85 %

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.

Další podobné články