Kenny Wayne Shepherd skládat umí

Americký kytarista, skladatel a nyní i zpěvák Kenny Wayne Shepherd se přihlásil s novým albem nazvaným Lay It On Down, které v jedenácti nahrávkách slibuje bluesrockové vypalovačky i pohodové polohy.

Kenny Wayne Shepherd - Lay It On Down Kenny Wayne Shepherd - Lay It On Down Zdroj: přebal CD

Čtyřicetiletý kytarista Kenny Wayne Shepherd již na hudební scéně působí dvacet let a má na svém kontě osm studiových nahrávek. Po třech letech od posledního alba Goin' Home přichází s novým. Představitel mladší generace kytaristů, kteří svou inspiraci čerpají z blues, navazuje na svá předešlá alba. „Skladby na tohle album jsem začal psát asi před dvěma roky. Soustředil jsem se na skvělé příběhy, které chci sdělit," říká Kenny k novému albu.

Lay It On Down má mnoho poloh, začíná rockově znějící Baby Got Gone, nadupanější zvuk, více Kennyho zpěvu a pohodová nálada. V podobném duchu se nesou i další dvě skladby. Jsou stravitelné a zapamatovatelné hned na první poslech. Kenny udává jasné hranice, které rozdělují prostor pro zpěv (jak pro něho samotného, tak i pro jeho zpěváka Noaha Hunta) a kytarové party. Střídání využívá takřka ve všech postupech, písním tento přístup sedí stejně jako ozvláštnění v podobě dvojhlasu v refrénech Noaha a Kennyho. Dříve se Kenny zdráhal pěvecky přispět, ale tato poloha mu vedle kytary dává větší prostor pro sebevyjádření a s Noahovým rockovým, zvučnějším a výrazným hlasem k zapamatování se krásně doplňují s Kennyho jemnějším a citlivějším. Kenny si je ve zpěvu jistější a je taktéž zdatnější oproti pěveckým začátkům.

 

 

Titulní skladba – stejnojmenná s celým albem Lay It On Down – je na albu v konkurenci ostatních asi nejméně výrazná pohodová poklidná ukolébavka čerpající lehce z country. Na albu se objevuje hned dvakrát – i jako poslední v akustické verzi. Nicméně rozdíl není zrovna moc slyšitelný, jelikož původní verze je skoro akustická také, kromě zvučnější kytary, ale vícehlas i hlasové polohy jsou velmi podobné.

Čtveřice skladeb Hard Lesson Learned, Down for Love, How Long Can I Go a Louisiana Rain nemá skoro nic společného. Každá je úplně jinak skladatelsky pojatá, první spíše soulová i lehce countryová, druhá využívá převážně blues, třetí rokenrolovou agresivnost a náladu a poslední jmenovaná minimalistickou podobu balady. Nicméně přesně tyto skladby svědčí o rozmanitosti Kennyho tvorby a prokazatelně o skladatelském umu. Nejvýraznější skladby potěší svou přímočarostí, ale i propracovaným kytarovým partem. Tím, že Kenny ví, co mu jde nejlépe a drží se svého řemesla od dob Blue On Black, vychází mu to i po dvaceti letech. Nebojí se přitvrdit, zjemnit, a hlavně neznít stejně. To jeho novému albu jenom přidává body.

 

 

Neubráním se ale srovnání. Kenny Wayne je skvělý kytarista stejně jako Joe Bonamassa nebo Jonny Lang. V tomto umění stojí všichni tři věkově si velmi blízcí kytaristé bluesrocku na podobné úrovni. Skladatelsky jsou tito tři hudebníci poněkud rozdílnější. Bonamassa je nejvěrnější bluesové tradici, Kenny Wayne a Jonny jsou si v mnoha ohledech podobnější (a to nejen tím, že oba stihli do čtyřiceti let vychovávat pět dětí). Sázejí na líbivější stránku skladeb, využívají i jiné žánry k ozvláštnění a řekněme, že nejsou tolik složití. Nevydávají ani tak často nová alba, což je poznávacím znakem právě u Bonamassy. Nicméně Jonny se oproti Kennymu vzdaluje blues i rocku zcela k mainstreamu a kytaru například na posledním albu Signs zcela upozaďuje. V tomto směru je Kenny nápaditější a slyšitelně lepší skladatel, jeho styl je svěží, technický a přirozený. V tomto zápasu vítězí Kenny i Joe, každý po své ose.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Album Lay It On Down zní promyšleně a nenajdeme zde dvě skladby, které by si byly jen maličko podobné. Žádná z nich ale nezapadá v průměrnosti, i když pár kousků se na albu tyčí mezi ostatními, ale ani jedna není vysloveným odklonem a všechny sedí do konceptu. Deska sází na méně skladeb, ale kvalitních a pestrých. Rozhodně nezapadne mezi ostatním Kennyho materiálem a živě, myslím, vyzní ještě výrazněji než na desce. Bravo Kenny!

Přehled

  • Interpret: Kenny Wayne Shepherd
  • Název: Lay It On Down
  • Formát: CD
  • Skladby: Baby Got Gone, Diamonds & Gold, Nothing But The Night, Lay it on down, She's $$$, Hard Lesson Learned, Down For Love, How Low Can You Go, Louisiana Rain, Ride Of Your Life + bonus Lay it on down (acoustic)
  • Datum vydání: 4. 8. 2017
  • Vydavatel: Provogue Records
  • Hodnocení: 85 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Les Triaboliques, Palác Akropolis, Praha, 13. 12. 2018

    Přinášíme vám fotoreport z koncertu britské skupiny Les Triaboliques.

  • Foto: Rick Wakeman & Moravská filharmonie Olomouc, Pražský hrad, Praha, 2. 12. 2018

    Rick Wakeman na Hrad! Tak tohle se nám splnilo tuto neděli, kdy ve Španělském sálu Pražského hradu zahrál klávesový mág bývalé kupiny Yes s Moravskou filharmonií Olomouc a pěveckým sborem Žerotín nezapomenutelný koncert. Nádherná hudba v úžasném prostředí s výbornou akustikou - to byl opravdu skvělý zážitek na celý život. Byla to ještě rocková, či už klasická hudba? Rozdíly nehledejme, byla prostě vynikající! A tak se můžete kouknout na trochu delší fotoreport.

  • Beth Hart oslnila především hlasem

    Americká zpěvačka Beth Hart, která si během života prošla těžkými chvílemi, uhrane snad každého posluchače svým až neuvěřitelným hlasem. Do Prahy zavítala již po čtvrté, dvakrát zahrála vyprodanému Lucerna Music Baru, skoro přesně na den loni vyprodanému Foru Karlín, kam se letos vrátila. A za rok se sem chystá opět!

  • Foto: Beth Hart, Forum Karlín, Praha, 29. 11. 2018

    Po roce se do pražského Fora Karlín vrátila americká blues-rocková zpěvačka Beth Hart. Tato žena s mocným hlasem před vyprodaným sálem opět zazářila a namixovala publiku směsici svižnějších i pomalejších písní. Více si můžete přečíst v reportáži od Adriany Semlové.

    Prohlédněte si fotografie z tohoto koncertu.