Kenny Wayne Shepherd skládat umí

Americký kytarista, skladatel a nyní i zpěvák Kenny Wayne Shepherd se přihlásil s novým albem nazvaným Lay It On Down, které v jedenácti nahrávkách slibuje bluesrockové vypalovačky i pohodové polohy.

Kenny Wayne Shepherd - Lay It On Down Kenny Wayne Shepherd - Lay It On Down Zdroj: přebal CD

Čtyřicetiletý kytarista Kenny Wayne Shepherd již na hudební scéně působí dvacet let a má na svém kontě osm studiových nahrávek. Po třech letech od posledního alba Goin' Home přichází s novým. Představitel mladší generace kytaristů, kteří svou inspiraci čerpají z blues, navazuje na svá předešlá alba. „Skladby na tohle album jsem začal psát asi před dvěma roky. Soustředil jsem se na skvělé příběhy, které chci sdělit," říká Kenny k novému albu.

Lay It On Down má mnoho poloh, začíná rockově znějící Baby Got Gone, nadupanější zvuk, více Kennyho zpěvu a pohodová nálada. V podobném duchu se nesou i další dvě skladby. Jsou stravitelné a zapamatovatelné hned na první poslech. Kenny udává jasné hranice, které rozdělují prostor pro zpěv (jak pro něho samotného, tak i pro jeho zpěváka Noaha Hunta) a kytarové party. Střídání využívá takřka ve všech postupech, písním tento přístup sedí stejně jako ozvláštnění v podobě dvojhlasu v refrénech Noaha a Kennyho. Dříve se Kenny zdráhal pěvecky přispět, ale tato poloha mu vedle kytary dává větší prostor pro sebevyjádření a s Noahovým rockovým, zvučnějším a výrazným hlasem k zapamatování se krásně doplňují s Kennyho jemnějším a citlivějším. Kenny si je ve zpěvu jistější a je taktéž zdatnější oproti pěveckým začátkům.

 

 

Titulní skladba – stejnojmenná s celým albem Lay It On Down – je na albu v konkurenci ostatních asi nejméně výrazná pohodová poklidná ukolébavka čerpající lehce z country. Na albu se objevuje hned dvakrát – i jako poslední v akustické verzi. Nicméně rozdíl není zrovna moc slyšitelný, jelikož původní verze je skoro akustická také, kromě zvučnější kytary, ale vícehlas i hlasové polohy jsou velmi podobné.

Čtveřice skladeb Hard Lesson Learned, Down for Love, How Long Can I Go a Louisiana Rain nemá skoro nic společného. Každá je úplně jinak skladatelsky pojatá, první spíše soulová i lehce countryová, druhá využívá převážně blues, třetí rokenrolovou agresivnost a náladu a poslední jmenovaná minimalistickou podobu balady. Nicméně přesně tyto skladby svědčí o rozmanitosti Kennyho tvorby a prokazatelně o skladatelském umu. Nejvýraznější skladby potěší svou přímočarostí, ale i propracovaným kytarovým partem. Tím, že Kenny ví, co mu jde nejlépe a drží se svého řemesla od dob Blue On Black, vychází mu to i po dvaceti letech. Nebojí se přitvrdit, zjemnit, a hlavně neznít stejně. To jeho novému albu jenom přidává body.

 

 

Neubráním se ale srovnání. Kenny Wayne je skvělý kytarista stejně jako Joe Bonamassa nebo Jonny Lang. V tomto umění stojí všichni tři věkově si velmi blízcí kytaristé bluesrocku na podobné úrovni. Skladatelsky jsou tito tři hudebníci poněkud rozdílnější. Bonamassa je nejvěrnější bluesové tradici, Kenny Wayne a Jonny jsou si v mnoha ohledech podobnější (a to nejen tím, že oba stihli do čtyřiceti let vychovávat pět dětí). Sázejí na líbivější stránku skladeb, využívají i jiné žánry k ozvláštnění a řekněme, že nejsou tolik složití. Nevydávají ani tak často nová alba, což je poznávacím znakem právě u Bonamassy. Nicméně Jonny se oproti Kennymu vzdaluje blues i rocku zcela k mainstreamu a kytaru například na posledním albu Signs zcela upozaďuje. V tomto směru je Kenny nápaditější a slyšitelně lepší skladatel, jeho styl je svěží, technický a přirozený. V tomto zápasu vítězí Kenny i Joe, každý po své ose.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Album Lay It On Down zní promyšleně a nenajdeme zde dvě skladby, které by si byly jen maličko podobné. Žádná z nich ale nezapadá v průměrnosti, i když pár kousků se na albu tyčí mezi ostatními, ale ani jedna není vysloveným odklonem a všechny sedí do konceptu. Deska sází na méně skladeb, ale kvalitních a pestrých. Rozhodně nezapadne mezi ostatním Kennyho materiálem a živě, myslím, vyzní ještě výrazněji než na desce. Bravo Kenny!

Přehled

  • Interpret: Kenny Wayne Shepherd
  • Název: Lay It On Down
  • Formát: CD
  • Skladby: Baby Got Gone, Diamonds & Gold, Nothing But The Night, Lay it on down, She's $$$, Hard Lesson Learned, Down For Love, How Low Can You Go, Louisiana Rain, Ride Of Your Life + bonus Lay it on down (acoustic)
  • Datum vydání: 4. 8. 2017
  • Vydavatel: Provogue Records
  • Hodnocení: 85 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Ethan Iverson, Joe Sanders, Jorge Rossy, Jazz Dock, Praha, 18. 9. 2019

    V klubu Jazz Dock se ve středu sešlo trio špičkových hudebníků - vše o koncertě si přečtěte v REPORTU Martina Faixe, zde pro vás máme fotografie, doplňující atmosféru koncertu.

  • Jazz Dock přivítal nový projekt klavíristy Ethana Iversona

    Jméno klavíristy Ethana Iversona je spojeno bezesporu se skupinou The Bad Plus, kterou v roce 2000 zakládal se svými přáteli. Po létech jejího působení v roce 2017 ovšem oznámil, že kapelu opouští. Ethan Iverson navštívil tak klub Jazz Dock ve středu 18. září 2019 poprvé se svým novým projektem.

  • V říjnu se v Praze uskuteční hudebně výtvarný festival pro děti Struny Teens

    Hudebně výtvarný festival Struny TEENS je tu v říjnu opět pro všechny, kteří chtějí proniknout do světa profesionálních mladých hudebníků i výtvarníků. 19. října na ně v Fa Fabrice čekají workshopy, debaty a unikátní koncert. Na workshopu s Jarem Cossigou se dozvědí mnoho užitečných rad a tipů, jak správně nahrávat, stříhat a mixovat muziku. Výrazná ilustrátorka a umělkyně Eliška Podzimková, kterou si ke spolupráci vybral Jamie Oliver nebo Tomáš Klus, zas předá své bohaté zkušenosti na výtvarném workshopu.

  • Italská dvojice Ilaria Graziano a Francesco Forni vystoupí v Café v lese

    Americana, folk, blues, rock, tango, vášnivé neapolské písně a ještě lépe, všechno pěkně dohromady. Jak to umí snad jen Ilaria Graziano & Francesco Forni. To vše budou moci poznat fanoušci, kteří tento týden navštíví pražský klub Café v lese.

Další podobné články