Jak dopadlo nové album Nightwish Endless Forms Most Beautiful?

Album Endless Forms of Beautiful fanoušci Nightwish očekávali s obdobnou nervozitou jako před osmi lety Dark Passion Play. Dramatický odchod zpěvačky Anette Olzon a zdravotní problémy Jukky Nevalainena, které ho přinutily k odstoupení od bicích, vytvořily otázky o budoucnosti kapely. Nervozitu fanoušků zvýšil i rozporuplně přijatý singl Élan. Jak tedy dle nás dopadlo jedno z nejočekávanějších alb letošního roku? 

Album, jehož název si kapelník Tuomas Holopainen vypůjčil s klasického díla Charlese Darwina O původu druhů, je poctou a oslavou rozmanitosti života. Pestrost života a světa kolem nás je opěvována již na obalu alba. Symetricky uspořádaná koláž obsahuje podobizny majestátních tvorů od koček přes delfíny až po dinosaury. Mezi touto plejádou živočichů se objevují i lidské výtvory, hlavními jsou pilíře, které symbolicky podpírají tuto koláž, dále není těžké nalézt vzducholodě a lokomotivy a na vrcholu postavenou astronomickou mapu. Od spodu dolů dělí koláž na poloviny dvoušroubovice DNA, jakožto znak života. Na obale nechybí ani typický symbol Nightwish – sova, jež je zde složena z amonitů, skaraba, slonů a opic.

Úvodní skladba Shudder Before Beautiful je jednoduše řečeno skvělým otvírákem. Po úvodním slově vypravěče se rozjede epické symfonické intro. Hladký zpěv Floor Jansen přednáší slova o úžasu nad vznikem a rozvojem života a i když pozvolna nabírá na síle, nijak netlačí a pilu. I kytary a klávesy v sólu mají spíše odlehčený zvuk. Po poslechu se člověk lehce chvěje v úžase, stejně jako ve chvíli, kdy si uvědomí původ své existence a pozastaví se nad rozsahem života okolo sebe.

Temné kytarové a orchestrální intro Weak Fantasy lehce evokuje svou stylizací Arabesque, avšak oděnou v černém saténu. Ve sloce je Floor zpočátku doprovázena jen vybrnkáváním kytary a tak celá atmosféra stojí na jejím zpěvu, který je naprosto famózní. Plynule přechází od hladkého melancholického tónu přes zoufalé nářky až po agresivní frázování, které v refrénu dovádí k dokonalosti sbory a Marco. Plynulé střídání klidných tišších pasáží s agresivním hlavním motivem dodává skladbě na efektu.

Třetí skladbou na desce je singlová Élan. Bez mučení se přiznávám, že samostatně mne skladba vůbec neoslovila, ale v albu funguje skvěle. Po sevřené temné atmosféře Weak Fantasy flétnová melodie člověka naplní pozitivní energií. Radostná skladba o kráse lidského života tak vyzní nejlépe, jak může.

 


Skladba Yours Is an Empty Home se však již opět nese v temnějším duchu. Úvodní orchestrální aranže graduje, jako by chtěla přivolat na scénu nějakého bojovníka a v tom přichází Emppu Vuorinen s řízným riffem silně evokujícím Dark Chest of Wonders. Floor opět nezpívá operně ale spíše rockově s agresivním zabarvením, a když na konci mezihry doslova zařve obvinění „Yours is an empty home!" člověk zůstává s ústy dokořán. Výrazný rytmus a dusající tempo skladby člověka již od úvodního riffu uvedou do pohybu a ukazují, že Yours Is an Empty Home má obrovský potenciál stát se skvělou koncertní peckou. Nemůžu se dočkat, až ji uslyším na živo.

Po nejrychlejší a nejtvrdší skladbě alba vyvažuje atmosféru baladická Our Decades in the Sun. Dětský sbor a klavír uvedou Floor, která sladce zpívá o rodinně a láskyplných vztazích. Dojemnou atmosféru doplňují zvuky fléten a kytara. Kytarový riff je čistý a produkčně uhlazený tak, aby nepřečníval přes jemné obrysy skladby. Orchestrální závěr této melancholické písně zdobí Marco Hietala procítěnými vokály.

My Walden mě spíš udivila, než nadchla. Veselá píšťalová paganská melodie je beze sporu chytlavá, avšak píseň mi svou produkcí nezapadá do tohoto alba, ani k samotné kapele. Folkový a historický nádech lehce evokuje Blackmore's Night, avšak postrádá Ritchieho virtuozitu. O pravdu nevím, co si o My Walden myslet. Je však možné, že mi stejně jako Slow, Love, Slow, i přes počáteční výhrady přiroste k srdci.

Titulní skladba Endless Forms Most Beautiful disponuje silnou energií a je nebezpečně chytlavá. Má tedy vše, co titulní skladby mívají. Bohužel mezi to patří i drobné vady na kráse. Na skladbě Endless Forms Most Beautiful vyniká neduh provázející celou desku, a to je příliš uhlazená produkce. Agresivní kytara a klávesy jsou ukočírovány tak, že pomalu ztrácejí metalovou dravost. Tento poměrně velký ústupek mainstreamu však neničí potenciál skladby a už jen díky silnému refrénu si ji člověk oblíbí.

 

 

Sledujte metal na Facebooku:
 

 

Edema Ruh svou úvodní zvonkohrou lehce připomíná starší skladby Nightwish, avšak tím veškerá podobnost končí. Sladký ukolébávající zpěv Floor je doprovázen až popově znějícím samplem a zvuk kytary připomíná osmdesátá léta. Kytarové sólo je následováno píšťalovým a poté se dostane prostor u mikrofonu Marco. Závěr skladby je efektně vygradován vytaženým zpěvem a definitivně ukončen ranou bicích.

Alpenglow je hudebně stejně zářivá jako vrcholky Alp při západu slunce. Kytara je zde v symbióze s klavírem, když po sobě opakují melodie či hrají unisono. Později pak tuto symbiózu doplňuje v sólu i Troy Donockley se svými flétnami. Floor je opět úžasná, její zpěv připomíná místy horský vánek, jindy ledovou bouři. Alpenglow se může chlubit nejepičtějším refrénem na albu, který ke konci vygraduje jak symfonicky tak pěvecky, kdy lze Floor slyšet z více zvukových stop. Pompézní orchestrální zakončení navíc ještě umocňuje celkový dojem.

Předposlední skladba je čistě instrumentální a je inspirována slavnou fotografií afghánské dívky. Výše uvedená fotografie byla pořízena v uprchlickém táboře v Pákistánu za sovětské okupace Afghánistánu v roce 1984. Stejně jako fotografie ani skladba The Eyes of Sharbat Gula nevypráví veselý příběh. Rezonující údery a smutné tóny klavíru vyvolávají v posluchači tísnivý pocit blízkosti smrti. Flétna sice trochu rozjasní atmosféru, ale nijak ji nerozveselí, a i vokály Marca, Floor a dětského sboru nutí člověka přemýšlet, co vše se skrývá v pohledu smutných a vystrašených očí.

The Greatest Show on Earth není jen nejdelší skladba alba, ale i nejdelší skladba kterou doposud Nightwish natočili. Ve čtyřiadvaceti minutách Tuomas Holopainen ukazuje, že miluje a umí tvořit rozsáhlé kompozice a The Greatest Show on Earth je tak i největší show alba. Rozebírat celou kompozici by zabralo ještě další stránku, a tak jen zmíním několik nejzajímavějších momentů. Skladba nabere na obrátkách po páté minutě, kdy vypravěč za zvuku flétny uvede myšlenku skrývající se ve skladbě slovy: „Po stovkách milionech staletí jsme otevřeli oči na téhle životem oplývající planetě. A existuje lepší způsob, jak využít náš krátký čas pod sluncem, než prozkoumávat vesmír a důvody toho, že jsme se v něm mohli objevit?" Načež se spustí kytarová řežba a Floor zpočátku svůj part démonicky odříkává, poté se pěvecky rozjede v takovém rozmachu, jako doposud na albu neměla možnost předvést.

  

 

V polovině The Greatest Show on Earth nástroje utichnou a z reproduktorů se začnou ozývat zvuky rozličných zvířat, obdobně jako ve skladbě Several Species of Small Furry Animals Gathered Together in a Cave and Grooving with a Pict od Pink Floyd. Na rozdíl od Britů však Finové nenechají zvířata vytvořit šílený zvukový patos a řev šelem utne orchestr a nastoupí Marco, který předvádí svůj ďábelský zpěv v nejlepším světle. Stejně jako každý velký příběh i píseň je uzavřena slovy vypravěče, respektive přímo citátem z Darwinovy knihy: „...a z této jednoduchosti se vyvinuly a stále vyvíjejí nekonečné a překrásné formy života."

Když se podívám na album Endless Forms Most Beautiful, netroufám si říci, že by se jednalo o nejlepší album Nightwish. Je však nesporné, že mistr Holopainen a jeho kapela natočili nádherné dílo, které i přes své slabší části působí velice silným a pozitivním dojmem. Album předčilo má očekávání a dokázalo, že si Nightwish zvládnou své místo na trůnu symfonického metalu udržet.

Přehled

  • Interpret: Nightwish
  • Název: Endless Forms
  • Formát: CD
  • Skladby: Shudder Before the Beautiful; Weak Fantasy; Élan; Yours Is an Empty Home; Our Decades In the Sun; My Walden; Endless Forms Most Beautiful; Edema Ruh; Alpenglow; The Eyes of Sharbat Gula; The Greatest Show On Earth
  • Čas: 01:18:39
  • Datum vydání: 27.3.2015
  • Vydavatel: Nuclear Blast
  • Hodnocení: 72%
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Kataklysm oslaví své 25. výročí i u nás

    Kanadská death metalová skupina Kataklysm slaví svoje čtvrtstoletí! Jedním z dárků je i evropská šňůra, kterou má kapela rozplánovanou na příští měsíc. Úterý 17. října bude patřit českým fanouškům, právě v onen večer Kataklysm oslaví narozeniny v klubu Roxy.

  • Hogjaw přivezou do Prahy jižanský rock světových parametrů

    Po dlouhých pěti letech se již potřetí objeví v České republice americká skupina Hogjaw, aby zde předvedla svou neopakovatelnou show plnou poctivého muzikantství a chytlavých rockových melodií. Tvrdé kytarové riffy a silné melodie jsou totiž, spolu s naléhavě znějícím zpěvem, hlavními devízami těchto nastupujících králů stylu všeobecně označovaného jako jižanský rock.

  • Marco Mendoza se letos vrátí již potřetí do ČR

    Fenomenální baskytarista Marco Mendoza, člen superskupiny The Dead Daisies, se zjevně nemůže naší krásné země nabažit. Zážitky z červnového vystoupení The Dead Daisies jsou stále ještě čerstvé a Medoza už se vrací k další sérii koncertů se svým sólovým projektem, stejně jako na začátku tohoto roku.

  • The Rasmus posílají další ochutnávku z nové desky

    Po jarní novince Paradise přicházejí rockeři z kapely The Rasmus s další novinkou. Skladba Silver Night je opět laděna do popového stylu, je nasnadě otázka, jak asi dopadne zbytek desky? To se dozvíme 6. října, kdy novinka dorazí na pulty. A co víc, na podzim kapela vyjíždí na turné, a pozor, pražská zastávka je už vyprodaná!

Další podobné články