Wayne Shorter na nové desce odhaluje kouzla jazzové komunikace Doporučený

Ačkoli se mnoha umělcům ke stáru stává, že svá největší díla z dob mládí již nepřekonají, toto není případ Wayna Shortera. Na nové desce Without a Net dokazuje, že se stále umí radovat ze života i možností jazzové hudby.

Wayne Shorter Quartet - Without a Net Wayne Shorter Quartet - Without a Net Zdroj: přebal CD

Osmdesátiletý saxofonista již léta vystupuje se svým kvartetem, s nímž si získal respekt kritiků i veřejnosti, neboť se nejedná o podpůrný soubor stárnoucího jazzmana, ale plně fungující kreativní spolek umělců, kteří spolu umí komunikovat v hudbě nehledě na věk, zkušenosti či národnost.

Čtěte také: Struny podzimu přivítají osmdesátiletého Waynea Shortera

Kvartet tvoří, kromě samotného Wayna Shortera, klavírista Danilo Perez, baskytarista John Patitucci a bubeník Brian Blade. Rytmika samotná představuje hudebníky, kteří prožili vrcholící éru jazz fusion sedmdesátých a osmdesátých let po boku těch nejlepších (Chick Corea, Herbie Hancock, Michael Brecker či právě Wayne Shorter). Danilo Perez pro změnu představuje typ klavíristy, který kromě jazzových vlivů míchá ve svém stylu hry i latinoamerické prvky (Perez je původem z Peru) dohromady s postupy klasické hudby a různých jejích postmoderních technik.

Z této směsi vlivů uplácal Wayne Shorter pozoruhodné dílo, které nazval Without a Net. Deska jednoznačně nese všechny rysy dřívějších Shorterových počinů, nicméně je v mnoha ohledech střízlivým a přesto svěže vnímavým pohledem na současný jazz. Již po prvních pár minutách poslechu je poznat, že toto není album hudebníka, který uzavírá svoji kariéru. Jedna se o divoký experiment, ve kterém není nouze o technicky i myšlenkově náročné improvizace, nepravidelné rytmické pasáže a zvratů plné melodie, které se jako hadi obtáčejí kolem diváka, aby ho vyplašily freejazzovými divočárnami, ale aby zároveň následně sklouzly do tichých a melancholických poloh.

 

 

V mnoha ohledech lze nalézt odkazy na divoké davisovské experimenty šedesátých let, přesto toto je jazzové album současnosti. Wayne Shorter hraje i uvažuje jako úplný mladík, který ovšem disponuje zkušenostmi přímo záviděníhodnými. Kromě freejazzových částí desky si posluchač může odpočinout u příjemných skladeb postavených na klavíru Danila Pereze jako například ve skladbě Starry Night, ze které klubová atmosféra přímo čiší.

Vrcholnou skladbou desky je pravděpodobně píseň Pegasus, ke které si přizval Shorter na pomoc dechovou sekci Imani Winds. Během více jak dvaceti minut na ní dojde k mnoha hudebním a doslova dramatickým zvratům, kdy si zde Shorter střihne úžasné sólo, při kterém se rozhodně vůbec nešetří. Od klidného začátku se skladba postupně rozvine v rytmicky úžasnou pecku, kde se i plně vyřádí již zmíněná dechová sekce. Pegasus částečně též připomíná Shorterovu životní kapitolu v kapele Weather Report, kde léta hrál spolu s Joem Zawinulem. Právě skladby tohoto klavíristy jsou v posledních letech v centru zájmu různých zajímavých orchestrů, bigbandů a aranžérů (viz Metropole Orchestra, se kterým dirigent Vince Mendoza uspořádal poctu pro Joea Zawinula) a dá se tak říci, že minimálně tímto kouskem Shorter uctil i tohoto svého dřívějšího spoluhráče.

Aby konec desky nebyl příliš usedlý, zvolil Shorter pro Without a Net divočejší zakončení skladbou, která je věnována neidentifikovaným létajícím objektům – zkráceně UFO. Jak jinak než totálně free, zamávat divákovi na rozloučenou. Jak příznačné pro Wayna Shortera, jenž je oprávněně považován za jednu z největších žijících osobností současné jazzové hudby. Ovšem na rozdíl od ostatních žijících legend je Shorter i v osmdesáti letech schopen konkurovat i mladě uvažujícím jazzmanům, a to nejen po stránce kompoziční, ale i technické svým neuvěřitelně drásavým hudebním nasazením.

Přehled

  • Interpret: Wayne Shorter
  • Název: Without a Net
  • Formát: CD
  • Skladby: Orbits, Starry Night, S.S.Golden Mean, Plaza Real, Myrrh, Pegasus, Flying Down to Rio, Zero Gravity to the 10th Power, (The Notes) Unidentified Flying Objects
  • Čas: 77:27
  • Datum vydání: 2013
  • Vydavatel: Blue Note Records
  • Hodnocení: 100%
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.

Další podobné články