Angélique Kidjo roztančila Smetanovu síň

Angélique Kidjo, čerstvě šestapadesátiletá africká první diva roztančila 13. července Obecní dům v Praze v rámci prestižního festivalu Prague Proms. Sál s posluchači se ocitl v objetí jejího velkého srdce a upřímná radost ze života nakazila nejednoho pána v kravatě.

Angélique Kidjo, Smetanova síň - Obecní dům Angélique Kidjo, Smetanova síň - Obecní dům Foto: David Webr/musicweb.cz

Energická zpěvačka z malé africké země Benin, kovaná zejména ve stylu západo-africké tradice propojuje své výchozí zaměření s afrofbeatem, afropopem, latininsko-americkým stylem, jazzem či funkem. Ve svém mládí byla velmi ovlivněna muzikantskými ikonami jako jsou například: Fela Kuti, Miriam Makeba, Hugh Masekela, James Brown, Manu Dibango, Otis Redding, Jimi Hendrix, Stevie Wonder, Osibisa a Santana. Její talent se projevil velmi brzy, začala vystupovat už v šesti letech v divadle po boku své maminky a od té doby se již nezastavila. Angélique Kidjo nelenila, prošla si všemi možnými přivýdělky, jen aby mohla studovala na prestižní, jazzové CIM v Paříži, kde se také osudově seznámila s Jeanem Hebrail, se kterým zkomponovala většinu své muziky. Je držitelkou Grammy, humanitární aktivistkou a zakladatelkou The Batonga Foundation, která podporuje vzdělání mladých afrických dívek. Ve vystupování Angélique Kidjo nás oslovuje síla ženy, která si je jistá svým místem ve světě a svým posláním. Při koncertu na sebe nestrhávala pozornost prvoplánově, ale promlouvala do duší posluchačů s jistotou politického vůdce. Chce šířit dál naději na mírovou civilizaci, toleranci, zodpovědný život na Zemi a především jí leží na srdci harmonické vztahy, které by předcházely válkám a všemožným mezilidským třenicím.transparenttransparent 1

Samotný koncert působil - přes svou nepopiratelnou kvalitu - jako podklad pro cíle, za kterými Angélique stojí. Skladby byly proloženy věcnými a jasnými sděleními podporující mír, důstojnost ženy, lásku mezi lidmi a úryvky pohnutek, pod kterými byly konkrétní texty psány. A to bez sentimentu, s radostí, silou a přímostí. Kompozice skladeb vycházely především ze zpracovaných afrických lidových či autorských písní. Posluchačům mohla ukápnout slzička u tklivých, vláčných melodií, aby byl zase prostor naplněn rozpustilou radostí ze života, často se objevovaly skladby s výrazně latinsko-americkou rytmizací podporovanou zařezávající akustickou kytarou, jiné kompozice uchvacovaly propracovanými jazzovými aranžemi se vkusnými sóly hráčů z řad Českého národní symfonického orchestru.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Největší překvapení přišlo na samotný konec koncertu, kdy Angélique tančila uličkou a vlastnoručně přiměla náhodné oběti tančit s ní, až se zvedl ze židlí celý sál a jednohlasně zpíval pod jejím vedením refrén písně jejího snad nejznámějšího hitu Mama Afrika. Následovala gradace na druhou, kdy se do celé akce vložil dirigent Gast Waltzing a přiměl publikum zpívat Happy Birthday pro Angélique k jejím blížícím se narozeninám. Dojemněji to skončit skutečně nemohlo. Samozřejmě byly vytleskány další dva přídavky, postava drobné Angélique se málem ztratila pod záplavou obrovských květin a zúčastnění si mohli na chvíli uchovat pocit netypického veselí, které při koncertě jakoby spontánně zavládlo.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • FOTO: BLUES ALIVE, DŮM KULTURY, ŠUMPERK, 17.11.2018

    Třetí večer bluesového maratonu pokračoval ve strhující jízdě dnů předešlých. Zahájili jej slovenští Missisippi Mixtape a po nich rozpohybovala publikum strhující skupina Welch Ledbetter Connection. Takovým bonbónkem na pomyslném dortu byla skupina Tamikrest z Mali, kteří přivezli původní africkou hudbu, která se na americkém kontinentě kdysi dávno přetavila v blues. Sice v trochu modernějším, až rockovém podání, ale určitě to byl skvělý hudební zážitek. Kytarové mistrovství nám předvedl Rick Derringer, legenda amerického bluesrocku se svým nepřehlédnutelným bosonohým bubenickým obrem. Posledním vystupujícím byl pestrobarevný Fantastic Negrito, který nenechal posluchače do posledních minut vydechnout a svým strhujícím vystoupením ukončil letošní Blues Alive v Šumperku.

  • Seasick Steve zahraje konečně v Praze

    Již dvakrát svým strhujícím koncertem okouzlil návštěvníky festivalu Colours of Ostrava, letos dokonce na hlavní scéně. Příští rok v březnu se svérázný americký bluesman Seasick Steve, který často hraje na vlastnoručně vyrobené kytary, konečně představí poprvé v Praze.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.