Australský trumpetista James Morrison zažil v Praze ovace ve stoje

V době, kdy řada muzikantů i posluchačů ohrnuje nos nad jazzovými standardy a jazzové kluby bojují o každého posluchače, se australskému virtuósovi Jamesi Morrisonovi podařilo uprostřed léta s touto hudbou vyprodat 17. července koncertní síň Obecního domu a spolu s Českým národním symfonickým orchestrem dostat posluchače do varu.

James Morrison James Morrison Zdroj: of.web umělce

Během nedělního koncertu nazvaném Jazz od A do Z zazněly opravdu hity z doby Luise Armstronga, přes swing, bebop až po jazzrockového mága Joe Zawinula, což podle ohlášeného programu mohlo budit zdání žánrové bezbřehosti. Zvládnout půlstoletí jazzu v jednom koncertu? Není to až příliš? Už od prvních tónů trubky ale třiapadesátiletý James Morrison nenechal nikoho na pochybách, že je mistrem svých nástrojů a že svou energií strhne každého. Kromě trubky totiž ohromil i na pozoun, saxofony, křídlovku a v neposlední řadě i na klavír, v tomto směru by mu mohl konkurovat jedině původem kubánský multiinstrumentalista Arturo Sandoval.

James Morrison si do Prahy přivezl oporu v podobě jazzového komba tvořeného jeho syny (William Morrison – kytara, Harry Morrison – kontrabas) a bubeníkem Patrikem Danao. Velkou ozdobou večera byla i mladá australská zpěvačka Hetty Kate, kterou s sebou kapelník bere na všechna důležitá vystoupení ve světě, a která s lehkostí zvládala i ta nejsložitější témata. Křídla všem jmenovaným ale dodal Český národní symfonický orchestr řízený Kryštofem Markem. Známé skladby tak zazněly přímo v hollywoodském lesku a posluchači se nenudili ani minutu. V naší zemi, kterou proslavilo i několik jazzových bigbandů, se tento orchestr ujal velmi záslužné role propagace jazzu v novém hávu. Čeští symfonici díky skvělým aranžmá totiž pozvedly slavné melodie na novou úroveň, velký orchestr disponuje přeci jen většími zvukovými možnostmi než klasický jazzový bigband.

 

 

Kuriozitou se stal Ellingtonův hit Don´t get around much anymore, který kapelník začal na pozoun, do kterého přidával svůj vlastní hlas, čímž nástroj nabyl bručivého zvuku. Lahůdkou se stala pomalá skladba Lil´ Darlin´ z repertoáru Counta Basieho, do níž si James Morrison střihl velmi nápadité klavírní sólo. V druhé půli koncertu James Morrison připomněl dalšího velikána trubky Dizzyho Gillespie ve skladbě Night in Tunesia, latinskoamerické kořeny jazzu zase oživil se zpěvačkou Hetty Kate v intonačně velmi obtížné písni Desafinado.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Když ale mladší z Morrisonových synů vyměnil kontrabas za baskytaru, bylo jasné, že koncert spěje k jazzrockovému finále. Tím se stal Hancockův hit Chameleon a Zawinulova skladba Birdland z repertoáru skupiny Weather Report. Tu u nás hrál svého času i Jazzový orchestr Čs. rozhlasu, ale v tak širokém aranžmá ji Praha slyšela poprvé. Není divu, že posluchači propukli v jásot a ve stoje se domáhali se dalších přídavků. Australský jazzový nezmar James Morrison se s nimi nakonec rozloučil blues, při kterém hrál na trubku pravou rukou a levačkou se sám doprovázel na klavír. Byl to velký svátek hudby a je na co vzpomínat.

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.