Axel Rudi Pell nadchnul fanoušky v Praze

Německý kytarový hrdina Axel Rudi Pell po čase zamířil do České republiky a pro první ze dvou zastávek si vybral pražský klub Akropolis. A byla to skvělá volba – prostředí malého klubu výrazně napomohlo vytvoření té správné atmosféry. Podpořit ho navíc přijela dvojice hvězdných hostů - Chris Bay a The Unity.

A. R. Pell spolupracuje s Johnnym Gioelim již přes dvacet let. A. R. Pell spolupracuje s Johnnym Gioelim již přes dvacet let. Foto: Dominik Effenberg/musicweb.cz

Germánský metalový večírek zahájil zpěvák Freedom Call Chris Bay. Jeho domovská kapela má sice volno, ale protože Chris je neposeda a v šuplíku se mu nahromadila kupa nápadů, nahrál je na sólovku Chasing the Sun a a vyrazil na cesty páchat propagaci. Vše co potřebuje, jsou dvě akustické kytary a kámoš, co zahraje doprovod. V programu pátečního večera měl Bay k dispozici pouhopouhých dvacet minut, ale využít je dokázal do mrtě. Jeho přirozené showmanství se nezapře ani v takto skromných podmínkách a v sále byl dostatek příznivců jeho domovské kapely, kteří ho nenechali na holičkách. Však také většina toho, co zahrál, pocházela z dílny Freedom Call a sólovka jako by byla až na druhé koleji.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

To The Unity už nastoupili v plné polní. Také domovská kapela jejich dvou protagonistů je na dlouhodobém odpočinku, což jim dává příležitost vyřádit se jinde. Řeč je o kytaristovi Henjo Richterovi a bubeníkovi Michaelovi Ehrémovi z Gamma Ray. The Unity do světa vypustili již druhé album Rise a je jasné, že povědomí o jejich existenci roste. Na rozdíl od Baye, který si na sólovce odskočil k rádiovému rocku až popu, The Unity poctivě klepou kovadliny melodického power metalu. A protože se obklopili schopnými hudebníky a výrazným pěvcem Gianbou Manentim, otevírá se před nimi nadějná budoucnost. Padesátiminutový set z Akropole publikem patřičně zarezonoval. Repertoár The Unity už měli patřičně naposlouchaný, takže pomocná berlička v podobě Send Me a Sign od Gamma Ray byla vlastně poměrně zbytečná. Ne že by The Unity měli přepsat pravidla svého žánru, ale jedná se o muziku na špičkové řemeslné úrovni. A to se cení. Navíc prostor malého klubu jim sedne více než obří festivalové pódium, protože Manenti je zkrátka v disciplíně zvané kontakt s publikem skvělý.

 

 

Přes výše řečené si dovolím tvrdit, že kapela Axela Rudiho Pella své předskokany sfoukla z pódia. Na rozdíl od jiných kytaristů, hrajících pod vlastním jménem, Pell kolem sebe dokázal postavit plnohodnotnou kapelu. A ne náhodné seskupení námezdných sil. Tím nejvěhlasnějším jménem je americký bubeník Bobby Rondinelli, veterán z kapel jako Rainbow, Black Sabbath nebo třeba Quiet Riot. Kromě skvělého sóla na sebe tento hvězdný naklepávač nijak výrazněji během téměř dvouhodinového setu neupozorňoval. Jeho přínos k atmosféře večera byl ale neoddiskutovatelný.

Po levé straně pódia odvádělo svou práci duo Ferdy Doenberg a Volker Krawczak. Prvně jmenovaný klávesák se za svým nástrojem nijak neschovával, naopak s permanentním úsměvem od ucha k uchu s ním kýval ze strany na stranu, aby si ho ve finále hodil na ramena. Podsaditý basák Krawczak sice energií šetřil, ale žádný vtípek nezkazil. To zpěvák Johnny Gioeli (Hardline) od prvních tónů na pódiu řádil jako uragán a bylo ho doslova všude plno. Svou energií strhl od prvních tónů celý sál a ten mu za to zobal z ruky. Nutno dodat, že nic z toho se nijak neodrazilo na jeho excelentním pěveckém výkonu.

A pak je tu samozřejmě sám principál osobně. Axel Rudi Pell už má léta na to, aby na pódiu předváděl nějaký tělocvik, dávno za sebou, nicméně jeho autorita je nepopiratelná. Aniž by z celého ansámblu nějak vyčníval, bylo jasné, kdo je tu šéf. To nic nemění na tom, že chemie v téhle sestavě je opravdu skvělá a všechna ta pohoda se přenáší i pod pódium. Kapela hojně čerpala z povedeného posledního alba Knights Call, úvodní dvojice skladeb The Wild and the Young a Wildest Dreams výborně zapadá do repertoáru šlapajícího souboru. Celé album, a vlastně i tento koncert, mi hodně připomíná osmdesátkovou tvorbu Dio nebo Quiet Riot. Největší ovace ale pochopitelně sklízely hlavně starší kousky jako Foo Fool. Došlo i na Pellovy pověstné balady, v nichž se Gioeli místy pouštěl do opravdu vražedných výšek.

Ne nadarmo se říká, že čas nejvíc letí, když se člověk dobře baví. A Pellova parta je opravdu báječný společník. První rozloučení přišlo proto velmi záhy. Kapela se sice ještě vrátila na obligátní přídavek, ale po cca sto minutách bylo po všem. Dojmy z pátečního večera jsou ale veskrze pozitivní. Všechny tři party se předvedly ve skvělé formě a jejich příští návštěvu naší vlasti si rozhodně nenechám ujít.

Setlist Chris Bay:  Metal Is for Everyone, Flying Hearts, Silent Cry, Freedom Call, Radio Starlight, Warriors, Power & Glory
Setlist The Unity: Intro "Trololo/Revenge", Last Betrayal, No Hero, No More Lies, Welcome Home, The Storm, The Willow Tree, You Got Me Wrong, Send Me a Sign, Never Forget
Setllist A.R. Pell: The Wild and the Young, Wildest Dreams, Fool Fool, Oceans of Time, Only the Strong Will Survive, Mystica, Long Live Rock, Key/Game Of Sins/Tower Of Babylon/Game Of Sins, The Line, Warrior, Edge of the World/Truth and Lies/Carousel, The Masquerade Ball/Casbah, Rock the Nation
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Rozhovor s Matem Ďurindou: Lidé se stydí být angažovaní

    Je to jenom pár dní, co Maťo Ďurinda oslavil padesáté sedmé narozeniny. Přesto nadále zůstává jedním z nejvýraznějších frontmanů na české i slovenské hudební scéně. A stejně jako před třiceti lety, kdy Tubatanka s písněmi Pravda víťazí a Loď do neznáma podkreslovala Sametovou revoluci, i dnes se snaží držet prst na tepu doby a vyjadřovat se k nejpalčivějším problémům současného světa. Maťo Ďurinda při rozhovoru pečlivě vážil každé slovo. Dával si záležet na tom, aby jeho názory byly srozumitelné. Svojí hudbou nechce jenom bavit, ale i vzdělávat a otevírat svým posluchačům oči.

  • Opeth mají pivo a Darkest Hour zmrzlinu

    Hudebníci už dnes nenabízí jen trička, mikiny nebo kšiltovky. K dostání jsou třeba trsátka, skleničky nebo klíčenky. A nejen to. Oficiální merchandise se v mnoha případech rozrůstá o nejrůznější položky, které se dají konzumovat. Velmi oblíbené je například pivo. Před pár dny se na scéně objevila další kapela, která tento zlatavý mok nabízí.

  • Foto: Sophie Hunger, Palác Akropolis, Praha, 11. 11. 2018

    Prohlédněte si fotografie z nedělního koncertu švýcarské písničkářky a multiinstrumentalistky Sophie Hunger, který se odehrál v pražském Paláci Akropolis.

  • While She Sleeps vydají na jaře novou desku

    While She Sleeps se před několika měsíci pochlubili nahráváním nové, v pořadí čtvrté studiové desky. Na konci října pak do světa vyslali zprávu s podrobnostmi. Nového alba se fanoušci britské pětice dočkají na jaře. A to není vše.