Bluefest 2017 ve jménu rodinných kapel Doporučený

Letošní ročník pražského Bluefestu navázal na předešlé tři ročníky a představil tři kapely - jako první se představilo české uskupení Petra Börnerová Trio, poté už zahraniční kytaristé - nejprve Kanaďan Anthony Gomes a pak hlavní hvězda večera Američan Kenny Neal.

Kenny Neal se stal hlavní hvězdou Bluefestu 2017 Kenny Neal se stal hlavní hvězdou Bluefestu 2017 Foto: Eva Makovská/musicweb.cz

První ročník Bluefestu se konal v roce 2014 a tehdy zahrála početná kapela Roomful of Blues. Tehdejší účast nebyla nijak valná, další rok, kdy si sólové vystoupení vystřihl kytarista Bror Gunnar Jansson, neuvěřitelně nadupaný koncert proběhl v podání Rusty Wright Band a jako hlavní hvězda se představil Coco Montoya, bylo publikum o něco větší. Loňský ročník přivítal kromě Ripoffa Raskolnikova dvě hvězdy, které publikum přivedli do varu nejen vystoupením přímo v publiku - byli jimi Mr. Sipp a Lil' Eda & The Blues Imperials. Více se o tomto koncertu dočtete zde.

Ale přesuňme se k čerstvému ročníku, který proběhl 22. října jako obvykle v prostorách Lucerna Music Baru. Jako první se představila česká zástupkyně bluesové scény Petra Börnerová a její trio. Petra je na české scéně již dlouho působící folk-bluesová zpěvačka s vlastním repertoárem i s převzatými skladbami z USA. Na oboje během večera došlo. Její trio můžeme s klidným svědomím nazvat jako rodinné, jelikož kytarista Tomáš Bobrovniczký je její manžel a za bicí usedl jejich osmiletý syn Tomáš Bobrovniczký junior. Ten působil během večera velice sebejistě, za bicími mu to sedělo, a tak česká spojka na Bluefestu rozehřála publikum do devíti hodin večer.

 

 

Anthony Gomes přišel načas, spustil na kytaru technické party, zazpíval až soulovým hlasem a odešel. Ne, to by bylo moc krátké shrnutí. Anthony se nedržel během večera jen blues, sice pár věrných kousků zaznělo, ale vzdálil se k soulu, rocku i blues-rocku. Na kytaru Anthony rozhodně dokáže divy. Především technické vyhrávky a až etudové a stupnicovité party si nechával na sóla a hru si viditelně užíval. Jeho sametový a zároveň drsný hlas byl slyšet, i když se na pódiu vzdálil od mikrofonu. Skladby jako například Blues in the First Degree, Darkest before the Dawn nebo závěrečná procítěná I Believe in Love pořádně ne úplně početné publikum rozproudily a mnozí zcela bez zábran tančili.

Anthony seskočil z pódia a vyzval sedící publikum u stran klubu, aby také vstali a na rychlejší vypalovačku si zatančili. Rázem se parket zaplnil a pokračovalo se po mírném, a ne úplně silném rozjezdu energickou a temperamentní show. Kanaďan s evropskými kořeny si přizval své trio, které tvořil bubeník z Missouri Fred Spencer a chicagský baskytarista Carlton Armstrong. Trio si tak bohatě vystačilo. S baskytaristou si Anthony zatančil s nástroji v rukou a sám se před publikem předváděl nejrůznějšími polohami při hře na kytaru. Milý a vřelý Gomesův koncert celkem potěšil bluesové nadšence, ale především uvolnil atmosféru a předal mnoho energie tančícímu publiku.

Hlavní hvězda večera pak nastoupila pouze s desetiminutovým zpožděním oproti harmonogramu, a to jen kvůli přídavku Anthonyho Gomese. Kenny Neal si přizval do své kapely ještě čtyři další členy včetně Nealových bratrů a jeho synovce v sestavě bicí, baskytara, klávesy a elektrický saxofon. Ostřílený šedesátiletý neworleanský kytarista a zpěvák očividně zdědil po svém otci, bluesmanovi Rafulu Nealovi, hudební talent. Na kytaru hrál lehce, přesvědčivě a svěže, jeho zpěv zněl sametově i drsně zároveň. Blues má Neal v krvi.

 

 

Kenny představil především zatím svou poslední vydanou desku Bloodline a například skladba Funny How Time Slips Away je trefným příkladem, jak zní Nealovo blues. Více emotivní blues oproti rockovějším vyznění předešlého koncertu tak převzalo štafetu a večer ozvláštnila i foukací harmonika, na kterou Neal během večera několikrát zahrál a posunul blues blíže k břehům Mississippi.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Pokud si někdo z diváků všiml trička, které měl klávesista na sobě, zaujal ho možná nápis Neal's Juke Joint. Co to znamená, vysvětlil v rozhovoru Neal sám: „Máme klub, který se jmenuje Neal's Juke Joint a zde pravidelně vystupujeme. Jestli někdy navštívíte Baton Rouge v Louisianě, určitě si předem naplánujte zastávku i tady." Během tohoto večera k nám rodinný Juke Joint dorazil do Prahy, a tak jsme si tuto atmosféru mohli vychutnat přímo v srdci Evropy.

Podívejte se také na fotogalerii z Bluefestu

Bluefest je již pravidelnou dávkou bluesové hudby a doufám, že i nadále zůstane. I když letošní ročník nepřekoná loňský zážitek s Mr. Sippem, i letos invence pořadatelů sáhla po ne úplně známých hudebnících a dokázali přivést muzikanty zase s zcela odlišným pohledem na blues. Objevování k Bluefestu jednoduše sedí. Letošní ročník celkem uspokojil bluesmany v našem hlavním městě, ale na své si přišli i kolemjdoucí, kteří se zastavili užít si večer a zatančit si. A i o tom blues je!

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • FOTO: BLUES ALIVE, DŮM KULTURY, ŠUMPERK, 17.11.2018

    Třetí večer bluesového maratonu pokračoval ve strhující jízdě dnů předešlých. Zahájili jej slovenští Missisippi Mixtape a po nich rozpohybovala publikum strhující skupina Welch Ledbetter Connection. Takovým bonbónkem na pomyslném dortu byla skupina Tamikrest z Mali, kteří přivezli původní africkou hudbu, která se na americkém kontinentě kdysi dávno přetavila v blues. Sice v trochu modernějším, až rockovém podání, ale určitě to byl skvělý hudební zážitek. Kytarové mistrovství nám předvedl Rick Derringer, legenda amerického bluesrocku se svým nepřehlédnutelným bosonohým bubenickým obrem. Posledním vystupujícím byl pestrobarevný Fantastic Negrito, který nenechal posluchače do posledních minut vydechnout a svým strhujícím vystoupením ukončil letošní Blues Alive v Šumperku.

  • Seasick Steve zahraje konečně v Praze

    Již dvakrát svým strhujícím koncertem okouzlil návštěvníky festivalu Colours of Ostrava, letos dokonce na hlavní scéně. Příští rok v březnu se svérázný americký bluesman Seasick Steve, který často hraje na vlastnoručně vyrobené kytary, konečně představí poprvé v Praze.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.