Colours of Ostrava: Poslední den s Katarzií a Jamiroquai

Poslední den Colours of Ostrava byl ve znamení studené sprchy. Netýkala se však žádného hudebního zklamání, ale průtrže mračen, která v podvečerních hodinách doslova propláchla celý areál Dolních Vítkovic.

Jamiroquai - zpěvák Jay Kay - na Colours of Ostrava 2017 Jamiroquai - zpěvák Jay Kay - na Colours of Ostrava 2017 Foto: Tereza Ticháčková/musicweb.cz

Úvodní koncert na Kofola CS Stage představil zpěváka a kytaristu Jakuba Čermáka, kterého ovšem většina lidí zná pod pseudonymem Cermaque. cermA na pomoc si tentokrát vzal i řadu dalších muzikantů, kteří vytvořili plnohodnotnou kapelu. Jeho básnické texty uvrhly řadu posluchačů do jemného zasnění, které bylo ovšem tu a tam mírně narušováno faktem, že kapele to ne zcela "šlapalo". Kromě Jakuba se mikrofonu občas chopila i jeho manželka, také hudebnice, Andrea Čermák Knotková, známá ale spíše pod pseudonymem Iamme Candlewick.

Bylo by velmi nadnesené a přehnané označit Katarzii za mluvčí současné generace, ale při bližším pohledu by toto konstatování zcela jistě platilo pro posluchače jejího ostravského koncertu. Stačilo se totiž podívat do davu okolo sebe a člověk byl překvapen kolik lidí, bez rozdílu pohlaví a věku, si s ní s mírným úsměvem na tváři zpívá texty jejích písní. Ostré, vtipné, ironické a řízné písně zjevně rezonují se současnou generací dospívajících, ale i mnohem starších lidí, a právě upřímnost a možnost sebeztotožnění se s její hudbou je, jakkoli předchozí věta zní jako fráze, rozhodně její největší devizou. To vše ještě zabalené do lákavého balení v podobě nekompromisních muzikantů, se kterými Katarzia poslední dobou vystupuje a kteří dávají jejím skladbám ještě další rozměr. I proto, alespoň pro mě osobně, patřil minimálně na poli česko-slovenské hudby právě její koncert k tomu nejlepšímu, co letošní festival divákům nabídl.

Podívejte se také na fotogalerii z Colours of Ostrava 2017

Velká očekávání sliboval koncert britské zpěvačky Laury Mvuly. Bohužel jen několik minut před začátkem jejího koncertu se spustil prudký déšť, který donutil všechny hledat přístřeší, kde se jen dalo. Celý program byl tudíž posunut asi o 45 minut, ale v době, kdy pravda ještě mírně pršelo, už bylo pódium na koncert 30leté hudebnice připravené. Už první tóny našlapané kapely povzbudily návštěvníky, kteří si nic nedělali ani z velkých louží,laura které se na ploše po silném dešti utvořily. Osobitý hlas Laury Mvuly a světelná show obohacená dešťovými efekty působila zpočátku magicky a eklekticky, ale postupně prvotní nadšení trochu opadávalo. Snad to bylo vlhkem a zimou, ale skladby, které byly vzájemně dosti podobné, postupně přestávaly fungovat na 100 %. I tak nelze hodnotit vystoupení Laury Mvuly jinak než v superlativech.

Ať už jste milovníci funku a nebo ne, každý musel uznat, že kapela Jamiroquai předvedla jednu z největších a nejprofesionálnějších show celého festivalu. Obrovská masa energie, precizní, na 110 % zahrané aranže, excelentní výkon frontmana Jay Kaye, skladby, které zněly "jako na desce", ale vše zahráno z podstatné části "naživo" a navíc podtrhnuté precizním zvukem. Ti, kteří se na Jamiroquai těšili, dostali naprosto přesně to, co chtěli a navíc po více jak 90minutovém dešti to bylo přesně to, co více či méně promoklí návštěvníci festivalu potřebovali.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Již 16. ročník festivalu Colours of Ostrava se postupně stal minulostí a nezbývá, než se těšit na ten další.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Historicky první koncert Buddyho Guye se blíží

    Ve čtvrtek 8. listopadu se splní sen všech českých bluesových fanoušků. V Praze vůbec poprvé zahraje kytarista a zpěvák Buddy Guy, jednoznačný úřadující bluesový král, poslední aktivní pamětník rozkvětu chicagského blues na přelomu 50. a 60. let, velký vzor kytarových es Jimiho Hendrixe, Erica Claptona, Jeffa Becka či Jimmyho Page.

  • Paul Brady a Andy Irvine se vrátili o 40 let

    Když se řekne: "Teď vám zahrajeme skladby z desky, kterou jsme nahrávali před čtyřiceti lety...", ihned si posluchač uvědomí, jaká doba mezitím uplynula. Paul Brady a Andy Irvine desku nahráli přesně před 42 lety a nejen ji přijeli živě představit na pražský koncert v rámci festivalu Struny podzimu. Část hudební historie ostrovního Irska tak přemístili alespoň na jeden večer k nám.

  • Foto: Paul Brady a Andy Irvine, Divadlo Archa, 17. 10. 2018

    Jedinečná příležitost se naskytla fanouškům irské folkové hudby v Divadle Archa, kde vystoupili průkopníci tohoto žánru Paul Brady a Andy Irvine a během dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zazpívali a zahráli irské tradicionály ve vlastní úpravě i autorské skladby. Z koncertu, který se konal pod záštitou festivalu Struny podzimu a mnoho měst toto uskupení během tohoto miniturné nenavštívilo, vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Jack Broadbent, Toronzo Cannon, Lucerna Music Bar, Praha, 14. 10. 2018

    Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...