Fismoll a Agu se ponořili do snových písní

Do Prahy zavítal na sólový koncert polský hudebník Fismoll se svou čtyřčlennou kapelou. Tento mladík už v minulém roce překvapil publikum na United Islands svým vystoupením, a jak se mu dařilo v La Fabrice?

Fismoll Fismoll Zdroj: facebook.com

Pořadatelům hned na začátek patří velký dík za zveřejnění časového harmonogramu a dodržování časů na místě, jelikož s úderem avizované půl osmé večer se na pódiu objevila předkapela – polsko-česká zpěvačka Agu a kytarista Viktor. Co se stylu týče, jako předkapela zpěvačka pasovala, jelikož snové skladby, které zpívala v polštině, češtině i angličtině, se nesly na hodně intimní vlně. O gradaci se mluvit moc nedalo, ale přesto její vystoupení působilo sympaticky. Nejlépe vyznívala v obou slovanských jazycích, tato poloha ji rozhodně seděla více, než angličtina, která skladbu odvedla do unylých poloh, které připomínaly mnoho jiných skladeb. Během vystoupení hodně využívala looper, předtáčení jednotlivých linek celkem fungovalo, však v některých momentech zpěvačka nepůsobila nijak originálně a zapamatovatelně.

O hodinu později se sál zaplnil a Fismoll mohl spustit. Hned jako první skladba zazněl hit Eager Boy, pohodovka, ve které nastolil atmosféru večera i ukázal rozsah svého hlasu. Během hodinu a půl dlouhého koncertu představil skladby z dvou svých alb – debutu At Glade a novinky z minulého roku Box of Feathers. Zpěvák působil velice skromně, obzvlášť když se publiku pokoušel sdělit, o čem jeho skladby jsou. Velmi intimní a osobní skladby o lásce a naději zpívané v angličtině byly na poslech velmi příjemné. Ze začátku by byla mířená jen jedna připomínka ke zvukaři, jelikož basová linka byla až moc výrazná, zvláště když se doplňovala ještě s klasickou basou (na ni hrála Fismollova sestra), která pak nebyla skoro slyšet. Do takovéto melancholické atmosféry se dunění basy opravdu nehodilo, avšak během večera se zvuk vylepšoval.

Bicí se projevovaly jen v některých částech skladeb, většinou šlo o akustickou podobu ve složení pouze zpěv, kytary (které byly dvě, avšak často se střídaly a vyměňovaly) a občasná basa. Hlasově se Fismoll, byť teprve jednadvacetiletý, předvedl jako velmi dobrý zpěvák se zajímavou barvou hlasu v autorské tvorbě. Zajímavým, myslím, podstatným prvkem byla video projekce za kapelou, která citlivě doplňovala atmosféru jednotlivých písní, například létající ptáci ve skladbě Let´s Play Birds, obloha a vysoké hory v Made of Clouds nebo symbolické obrazce třeba ve skladbě Tales, která vyprávěla o zpěvákově zemřelém dědečkovi. Pozoruhodným motivem byl také hořící les, do jehož kořenů a kmenů se oheň dostával zespodu a pomalu ničil živé stromy.

 

 

S těmito motivy, které dokreslovaly působivé písně, přicházelo na mysl propojení přírody a především přírodních živlů, jelikož se zde objevoval vzduch, ve kterém letěli ptáci, oheň v lesích i v zemi a sníh jako kapalina, která sahá až do oblak. Propojení těchto dvou druhů umění se zde vydařilo jako alternativní přístup k folk-popové hudbě. Kapela se rozloučila v deset hodin zamyšleným přídavkem – dojemnou melodií Song of Songs, jež na závěr shrnula, jaké vystoupení bylo. Protože je Fismoll ještě velmi mladý a tudíž na samém začátku své kariéry, bude zajímavé pozorovat, kam se se svou tvorbou bude ubírat, však tato poloha čerpající z akustiky, folku a jemnosti mu bezpečně sedí.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.