Hammerfall se v Pardubicích předvedli ve skvělé formě

Již potřetí se letos českému publiku představili švédští metaloví templáři Hammerfall, po Praze a Vizovicích byly na řadě Pardubice.

Hammerfall ve čtyřech dlouho nezůstali Hammerfall ve čtyřech dlouho nezůstali Archiv Hammerfall

Nevím, jestli je to dáno právě faktem, že metaloví matadoři se v tomto roce vrátili do českých luhů a hájů již potřetí, ale předprodej asi nedosáhl očekávaných čísel. Při vstupu do pardubické hokejové haly jsem tedy spatřil pódium posunuté až za polovinu hrací plochy. Což pro nás, jež vidíme sklenici vždy napůl plnou, znamená, že odevšad bude dobře vidět a nikde nebudou tlačenice. A opravdu, celý večer proběhl v naprosté pohodě a utekl jako voda. Hned po osmé na pódium naběhli rakouští gotici Serenity. Za intro si zvolili úvodní znělku ke Hře o trůny a pak už se zbytečně nezdržovali, vždyť jejich set neměl ani třicet minut. Přidělený čas ale využili do mrtě a na konci už celý kotel slušně rozeskákali.

Přestavba pódia nezabrala snad ani deset minut a z reproduktorů už se line intro ve stylu středověkých bardů. Následující hodina patří Italům Elvenking a jejich mixu folk metalu s několika špetkami poweru a symphony. Tihle pohani s válečnými barvami a houslistou v sestavě se s tím taky nepářou a svými melodickými bájemi, plnými druidů a čarodějnic, si rychle získávají diváctvo na svoji stranu. Musím konstatovat, že předkapely byly zvoleny parádně a svoji úlohu splnily na výbornou.

Večer ale jednoznačně patřil pětici z Göteborgu. Pokud jste seznámeni s historií téhle party, o níž se můžete více dočíst třeba zde, víte, že má za sebou dlouhou pauzu, ukončenou vydáním alba (r)Evoulution. A návrat je to hodně povedený, deska si nevede vůbec špatně, turné provázejí vesměs nadšené ovace. Navíc po rošádě za bicími s nově příchozím Davidem Wallinem (Pain) sestava omládla a má takříkajíc větší jiskru. Také v Pardubicích je všecko jaksi na svém místě. Po novinkovém otvíráku Hector's Hymn se Hammerfall rychle vrací ke starým flákům a v setlistu s nimi rozhodně nešetří.

 

 

Je opravdu potěšení sledovat, jak na jevišti všecko šlape. Zpěvák Joacim Cans v nedávném rozhovoru prohlásil, že Hammerfall nyní tvoří sevřenější jednotku a já přesně vidím, co má na mysli. Každý na pódiu má svoji funkci, a vše je součástí jedné velké skládačky. Cans dospěl ve zkušeného frontmana, na jedničku zvládajícího komunikaci s publikem. Kytarové duo Pontus Norgren a Oscar Dronjak se ideálně doplňuje v popředí, zatímco rytmická sekce Wallin, Fredrik Larsson vše nenápadně jistí zezadu. Je jasné, že hroziči mají hody, ale kapela si několikrát ve vší té záplavě chlapáckých gest, efektů a jiných klišé dokáže dobře namířeným vtípkem vystřelit sama ze sebe. Pečlivě organizované představení díky tomu netrpí odtažitým, nebo nabubřelým dojmem. Jenom větší návštěva by mu asi přeci jenom slušela víc, hlavně když Cans nechává zpívat publikum, není skoro vůbec nic slyšet.

Hammerfall kdysi svým debutem Glory to the Brave vrátili heavy metal po době temna devadesátých let na výsluní. Teď se sami po dlouhém spánku vrátili, aby znovu bojovali o ten svůj flek na metalovém kolbišti. Ani jako legendy to nemají o nic jednodušší, než když kdysi začínali. Ale pokud si udrží tuhle letošní fazónu, tak se je mladým puškám jen tak svrhnout nepodaří.

Sledujte metal na Facebooku:
 

Setlist Hammerfall: Hector's Hymn, Any Means Necessary, Renegade, B.Y.H., Bloodbound. Heeding the Call, Let the Hammer Fall, Live Life Loud, Medley, Threshold, Last Man Standing, Glory to the Brave, We Won't Back Down, Hammerfall, Templars of Steel,Bushido, Hearts on Fire

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Rozhovor s Matem Ďurindou: Lidé se stydí být angažovaní

    Je to jenom pár dní, co Maťo Ďurinda oslavil padesáté sedmé narozeniny. Přesto nadále zůstává jedním z nejvýraznějších frontmanů na české i slovenské hudební scéně. A stejně jako před třiceti lety, kdy Tubatanka s písněmi Pravda víťazí a Loď do neznáma podkreslovala Sametovou revoluci, i dnes se snaží držet prst na tepu doby a vyjadřovat se k nejpalčivějším problémům současného světa. Maťo Ďurinda při rozhovoru pečlivě vážil každé slovo. Dával si záležet na tom, aby jeho názory byly srozumitelné. Svojí hudbou nechce jenom bavit, ale i vzdělávat a otevírat svým posluchačům oči.

  • Foto: Michael Schenker Fest, Roxy, Praha, 14. 11. 2018

    Prohlédněte si fotoreport z koncertu Michael Schenker Fest, který se konal v pražském klubu Roxy. Koncert proběhl v rámci turné k novému albu Resurrection, které nahrál německý metalový kytarista Michael Schenker se svojí kapelou, která v současné době nese název Michael Schenker Fest. Tato hvězdná sestava se pyšní 4 zpěváky, se kterými tento kytarista během své dlouhé kariéry spolupracoval. Graham Bonnet a Doogie White (oba též působili v kapele Rainbow), Robin McAuley a Gary Barden. Doprovodnou kytaru a klávesy obstaral Steve Mann, basu Chris Glen a za bicí se posadil Ted McKenna.

  • Opeth mají pivo a Darkest Hour zmrzlinu

    Hudebníci už dnes nenabízí jen trička, mikiny nebo kšiltovky. K dostání jsou třeba trsátka, skleničky nebo klíčenky. A nejen to. Oficiální merchandise se v mnoha případech rozrůstá o nejrůznější položky, které se dají konzumovat. Velmi oblíbené je například pivo. Před pár dny se na scéně objevila další kapela, která tento zlatavý mok nabízí.

  • While She Sleeps vydají na jaře novou desku

    While She Sleeps se před několika měsíci pochlubili nahráváním nové, v pořadí čtvrté studiové desky. Na konci října pak do světa vyslali zprávu s podrobnostmi. Nového alba se fanoušci britské pětice dočkají na jaře. A to není vše.