Nebude-li pršet, nezmoknem - aneb první den Colours of Ostrava Doporučený

Déšť, bláto, nesmělé pohledy napříč zaplněným hledištěm, vůně tabáku a často i něčeho silnějšího mísící se s pachem stovek promoklých, opláštěnkovaných, zablácených a přesto smějících se a radujících se posluchačů - ano je to tak, rok uběhl opravdu rychle.

Brodka - Colours of Ostrava 2016 Brodka - Colours of Ostrava 2016 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

"My Ostravá(a)ci říkáme Kolors." Tento zajímavý lingvistický fenomén (vyskytující se mimochodem napříč věkovým spektrem) nejednoho neobyvatele Moravskoslezského kraje letos překvapil, rozesmál a zároveň i mírně dojmul, protože svědčí o tom, že místní lidé letos už 15. ročník festivalu berou skutečně za svůj. A co vlastně první den přinesl ? Pojďme se alespoň na některé kapely a interprety podívat podrobněji.

Rozdíl mezi prvním dnem loňského a letošního festivalu je dostatečně zjevný již z názvu článku, ale to nic nemění na tom, že by nadšení, z byť menšího množství návštěvníků než vloni, nebylo cítit. A těm, co nebylo příliš teplo, mohli pomoci například Terne Čhave, kteří se jako jedna z prvních kapel postarali o letošní pomyslný úvodní výkop festivalu. Pořádná nálož "gipsy ska" málokoho nechala v klidu a ačkoli po pár desítkách minut (jak to často v případě ska kapel bývá) mohla někomu klasická ska schémata připadat již trochu nudná, bylo to přesně to, co v silné dešťové přeháňce všichni potřebovali.

 

 

Zajímavé věci se děly v průběhu celého čtvrtka i na Full Moon Stage, kde od 19:00 vystupovali slovenští The Ills. Příjemná čtveřice sympatických mladých muzikantů nabídla zajímavou instrumentální kytarovku, která po celou dobu udržela v napětí a soustředěnosti, což v případě kapel hrajících instrumentální (navíc čistě kytarové) skladby není úplně jednoduché. Bylo vidět (a zejména slyšet), že kluci o výsledném zvuku ve všech jeho rozměrech hodně přemýšlí - škoda jen, že výsledné kompozice (což je patrně záměr) ač zajímavě promyšlené někdy vyznívaly zvukově poněkud ploše. Nějaké to kytarové sólo, které by na chvíli vystoupilo a příjemně zčeřilo atmosféru, by se klidně mohlo objevit - koneckonců instrumentálně na to oba kytaristé rozhodně mají. Celkově vzato ale skvělý úvodní koncert.

Velká očekávání se točila okolo poměrně mladé čtveřice (a to jak z pohledu věku, tak i délky jejich kariéry), Nothing But Thieves, tentokrát z Velké Británie. Kapela nabídla klasickou porci poprockových skladeb s důrazem na hutné kytarové riffy a výrazné melodie, kterým vévodil svým zpěvem teprve 24letý Conor Mason. Právě on byl tahounem a hlavní osobností na pódiu a to ne ani tak svým vzhledem nebo charismatem, ale hlavně hlasem. Velký rozsah a především bezchybná fistule, která byla v řadě skladeb jeho typickou hlasovou polohou, udělala z kapely víc než jen bezchybnou a precizní, ale přesto jen víceméně klasickou poprockovou formací.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Velká překvapení se často nedějí na hlavních stageích, ale na těch menších a výjimkou nebyla v úvodní den festivalu ani již zmiňovaná Full Moon Stage. Na koncert polské zpěvačky Brodky byla navíc opravdu ,,full,, takže skvělá atmosféra byla předem zajištěna. Na relativně malé pódium se vměstnalo nejen všech šest muzikantů, ale mnohem větší počet nástrojů (multiinstrumentalismus je zřejmě v kapele povinností). Samotná tahounka koncertu, devětadvacetiletá Monika Brodka, vládla na pódiu nejen bezchybným hlasem, ale i kytarou (střihla si v závěru i pár skvělých sól!), baskytarou a syntezátorem.

Podívejte se na fotogalerii z prvního dne festivalu

Po úvodní půlhodině víceméně pomalejších a zadumanějších skladeb v polštině i angličtině (poslední album natáčela v Los Angeles) přišla na řadu v té druhé slušná punk-rocková jízda, kterou by po prvních skladbách neznalý posluchač asi stěží čekal. Každá skladba koncertu, ať tesklivě pomalá, či ta elektroničtější a nebo ta punkrocková byla 100% uvěřitelná a na 110% zahraná od všech členů kapely. A na závěr představení jednotlivých hráčů - logické, ale u velkého množství ostatních kapel rozhodně ne automatické gesto úcty ke spoluhráčům. Pro řadu návštěvníků zcela po právu vrchol prvního dne Colours.

A jaký bude druhý den festivalu ? Jisté je, že neméně zajímavý.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Bryan Ferry míří do Prahy

    Celosvětově uznávaný umělec a hudebník (zpěv, klávesy, harmonika a kytara) se rozjede na turné, v létě příštího roku zavítá se svým koncertním setem i do Prahy.

  • Pavol Hammel a Prúdy zahájí výroční koncertní turné v České republice

    Slovenská skupina Prúdy svým nadcházejícím turné připomene posluchačům, že je to letos již 50 let co vydala zásadní desku Zvoňte zvonky a navíc její frontman Pavol Hammel v prosinci oslaví své sedmdesáté narozeniny.

  • Začínají Struny podzimu plné českých premiér

    Bezprecedentní množství českých premiér připravili pořadatelé 22. ročníku hudebního festivalu Struny podzimu. Od 9. října do 10. listopadu se v Praze představí například průkopník minimalismu a pianista Terry Riley se svým synem a především skvělým kytaristou Gyanem, soulová zpěvačka Lizz Wright nebo Andy Irvine a Paul Brady, kteří stáli u zrodu irské folkové scény. Poprvé do Česka míří i jeden z předních představitelů „art rapu“ Open Mike Eagle.

  • Metallica se příští rok vrátí do Prahy

    Metallica se v rámci svého mamutího turné WorldWired Tour příští rok vrátí do Evropy. A mezi zastávkami nebude ani tentokrát chybět naše země. Zatímco letošní koncert se odehrál pod střechou našlapané O2 areny, 18. srpna příštího roku se metaloví titáni představí pod širým nebem.