Pianista Snarky Puppy Bill Laurance představil sólový projekt v Praze Doporučený

Jako hlavní hvězdu právě probíhajícího hudebního festivalu Mladí ladí jazz letos organizátoři vybrali pianistu Billa Laurance. Koncertoval v zaplněné Meet Factory společně se svým londýnským triem. Pianista, známý jako zakládající člen Snarky Puppy a tedy i držitel několika hudebních cen Grammy, předvedl poslechovou, ale i taneční show dostávající krédu letošního ročníku festivalu, jež hlásá: Jazz je nářez.

Bill Laurance na vystoupení v pražské Meet Factory Bill Laurance na vystoupení v pražské Meet Factory Kamil Košun/musicweb.cz

Bill Laurance do povědomí široké veřejnosti vešel právě jako jeden ze základní sestavy dnes už kultovních a stále novátorských Snarky Puppy. Na svém kontě má ale spolupráci s takovými jmény, jako je saxofonista Chris Potter, kytarista Lionel Loueke, Bobby McFerrin nebo skupina Morcheeba. Se svým sólovým projektem zatím natočil čtyři alba, která nahrál s kolegy ze Snarky Puppy, kapelníkem a basistou Michaelem Leaguem a bubeníkem Robertem „Sputem" Searightem. Aktuální album trio vydalo na sklonku roku 2016. Na evropské turné, které vyvrcholilo právě v Praze, si ke spolupráci pozval instrumentalisty ze své domoviny, jejichž jména rovněž rezonují v hudební sféře, Chrise Hysona, alternujícího kontrabas a baskytaru, a výtečného bubeníka Joshuu Blackmora.

Jak již bylo zmíněno o pár odstavců výše, trio podalo solidní výkon. Jistě by se dalo polemizovat s označením jazz, čistokrevný žánr to nebyl, ačkoli to znalí posluchači ani očekávat nemohli. Laurancova autorská hudba je totiž tečnou hned několika různých stylů. Temperamentní groovy nesou stopy world music, funku, pianista se nebojí žánrových i dynamických změn a v oblibě (jak patrno i z nahrávek či předloňského vystoupení Snarky Puppy v Přerově) má volná klavírní preludia.

 

 

Rukopis Snarky Puppy byl znatelný z celého Laurancova repertoáru. Oba sidemani, Hyson i Blackmore, hráli skvěle, Blackmore zazářil v otevřeném sóle. Co nelze Laurancovi upřít, je jeho smysl pro minimalismus, ať už ve výběru motivů nebo provedení sól, ne nutně technicky vyhrocených. Zazněly například skladby Chia, Madeleine nebo Aftersun. Opravdovým vrcholem koncertu byl přídavek, Laurancův hit Ready Wednesday z alba Flint.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Nemohu si zde ale odpustit pár výtek ke koncertu, který obecenstvo i přesto tolik nadchl. Jednak to byl opravdu špatně vyřešený výsledný zvuk, ať už to bylo prostorem, nebo aparaturou. Nejedná se o jednorázovou akci, nýbrž o festival, který se postupně domáhá pověsti seriózního a jinak skvěle organizovaného počinu, proto to bylo trochu překvapivé zklamání. Jednak to byly taky momenty, kdy Laurance, evidentně zapálený a vyburcovaný davem, pronášel cosi jako politickou agitku, která ale zazněla naprosto bez kontextu, dál si neodpustil ani poněkud plytké citace Stevieho Wondera. A co se týče celkového výběru a propagace Laurance jako hlavní hvězdy festivalu, vše je v pořádku, jedná se o držitele významného ocenění a výborného hudebníka. Nasnadě je ale otázka, zdali je to skutečně Laurance, nebo blyštivý odkaz Michaela Leagua, který vnáší do projektu exkluzivitu.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.