Philip Glass v Arše - Silná persona zaplní pódium sama Doporučený

Uplynulo 20 let, abychom mohli na prknech divadla Archa ve středu 9. října 2016 opět přivítat amerického skladatele Philipa Glasse. Naposledy u nás vystoupil spolu s básníkem Allenem Ginsbergem, letos přislíbil přítomnost nadané Japonky Maki Nemekawa, která však onemocněla. Glass tedy přijel sólo a rozhodl se ušít Praze program na míru.

Philip Glass Philip Glass Zdroj: of.web Philipa Glasse

Svérázný hudební tvůrce, reprezentant žánru zvaný "minimalismus" se zapsal do dějiny hudby a kultury vůbec svými operami, jako jsou Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten, The Voyage, klasickými kompozicemi a také Oskary si odnášejícími soundtracky k filmům, například slávu přinášející The Hours Stephena Daldryho, Kundun Martina Scorseseho a artovou trilogií Koyaanisqatsi od Godfrey Reggio, kde jsou si zvuk i obraz rovnocennými partnery. Přestože Philip Glass patří po boku se Stevem Reichem, Terrym Rileyem, Johnem Adamsem a Michaelem Nymanem k nejznámějším minimalistickým skladatelům, sám svou tvorbu rád označuje spíš jako "hudbu s repetitivními strukturami".

Téměř osmdesátiletý Philip Glass, živější něž většina průměrných pětadvacátníků otevírá koncert kladbou Mad Rush z roku 1980. Rozložené pulsující akordy vytvářející jásavé plochy, uvádí posluchače velmi rychle do meditativního stavu, hudba plyne zcela přirozeně a vytváří prostor, kde mohou myšlenky volně plynout, aniž by se ztrácela vysoká estetická kvalita právě znějících tónů.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Po pozitivním úvodu přichází pět částí klavírního cyklu Metamorphosis (1989) inspirovaném právě Franzem Kafkou a jeho povídkou Proměna. Manifest minimalismu se projevuje především v posledním kousku, kdy se střídá čtyři až pět položených akordů se zacyklenou plochou dvou tónů oscilujících ve střední poloze umírněně prokládaných dramatickým basem, přičemž občas zasáhne pár souzvuků ve vrchní poloze, vytvářejíc jakousi melodii.

Schéma skladby připomíná jednoduchou písňovou formu, nebo chceme-li sloku/refrén a nějaký střední díl, přičemž z hlediska významu není úplně jasné, co je co. Pozoruhodný především efekt této "prosté" hudby. Má neuvěřitelnou hloubku a vyvolává silné emoce. Podnětů je málo co do kvantity, tím více ovšem vystupuje kvalita. Neustálým řetězením a cyklením se vytváří pocit nepřetržitého proměnlivého pohybu živého organismu, dechu. Metamorphosis nevyvíjí na posluchače žádný enormní tlak, nevytváří prvoplánové drama ani čelní útok na emoce, jak jsme zvyklí od klasických světových skladatelů.Je to jako běžné ráno, kdy se člověk probudí a vše plyne, jak má. A samotná hloubka, váha i prchavost života je pak přítomná v každém tom "obyčejném" momentu, zjeví se tomu, kdo se zastaví a uslyší ji.

 

 

Kontrastním způsobem ke starším kusům autorovy tvorby se stavěla následující část koncertu, kdy Philip Glass zahrál tři ze svých Etud. Tyto miniatury vznikají v roce 2013 a měly se stát stěžejní částí vystoupení právě v podání Maki Nemekawy. Naštěstí nás o ně autor neošidil a přednesl je sám.

 

 

Osamoceně stojícím kusem a zároveň vrcholem večera se stala část opery Hydrogen Jukebox z roku 1990, spolupráce Glasse s již zesnulým Ginsbergem nesoucí jméno Wichita Wortex Sutra. Expresivní promluva Allena Ginsberga podbarvená vkusným pianem Philipa Glasse zprostředkovávala záznam Allenovy recitace protiválečné litanie z roku 1966.

Celý koncert se nesl ve slavnostní a důstojné atmosféře, standing ovation na závěr tedy nemohlo nikoho překvapit. Jako přídavek zvolil Philip Glass závěrečnou část ze svého populárního díla Glassworks (1982), stylem připomínající první část koncertu, který se takto dokonale uzavřel.

Nepřítomnost klavírní virtuosky jako je Maki Nemekawa však byla znát. Bezpochyby nenahraditelný a geniální skladatel Philip Glass hrál své kusy pevnou rukou, vitálně, přímočaře a velmi dynamicky. Nicméně technické a přednesové rezervy autora nenechaly citlivého a znalého posluchače bez otázky, jak by to asi znělo, kdyby zde seděla taky Maki. Naštěstí jsou charisma a zásluhy Philipa Glasse tak silné, že nedostatky technického rázu zcela zastínily, a z koncertu se stalo významné setkání povznášející ducha lidí, kteří v dnešních dnech zděšení politickými událostmi našli sobě podobné, a společně mohli alespoň na chvíli spočinout ve svobodných prostorách krásy, hloubky a slasti, kterou nám takto skvělá hudba již dlouhá staletí přináší.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Colours of Ostrava 2018: Vzdorovitá Aurora i rozpačitý Pharrell Williams

    Festivalová sezona je v plném proudu a jeden z největších českých festivalů se právě koná a láká na mnoho zajímavých českých a především zahraničních hvězd. Jaké byly první dva dny letošních Colours of Ostrava? Rozhodně bez velkých front a tropických teplot. Úvodní den naopak přivítal návštěvníky svěží déšť, který byl a je patrně i jednou z příčin, proč není letošní festival vyprodaný.

  • Jan Hammer na nové desce navazuje na své elektronické období

    Uplynulo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy Jan Hammer vydal poslední sólovou desku Drive. Od té doby sice vyšlo několik záznamů starších koncertů, ale až na jednotlivé písně, které složil pro film či své hudební kolegy zůstával ve své produkci v ústraní. Letos v lednu magazínu musicweb prozradil, že chystá vydání nového alba a právě 20. července 2018 budou mít jeho fanoušci opět možnost se zaposlouchat do hudby možná nejúspěšnějšího českého skladatele na zahraniční scéně, neboť vychází jeho nová deska nazvaná Seasons Pt. 1.

  • Foto: Knower, Jazz Dock, Praha, 17. 7. 2018

    V rámci série koncertů Jazz čtyř kontinentů vystoupila v klubu Jazz Dock americká skupina Knower, která ve své tvorbě experimentuje s fúzí jazzu, soulu, popu ale i taneční hudby. Z koncertu vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Chick Corea, Obecní dům, Praha, 11. 07. 2018

    V rámci festivalu Prague Proms vystoupil v pražském Obecním domě legendární americký jazzový klavírista Chick Corea s neméně zajímavou rytmikou - Dave Weck a John Patitucci za doprovodu Českého národní symfonického orchestru. Z počátku koncertu, kde vystupovalo jen samotné trio vám přinášíme fotoreport.