Simon Phillips si podmanil Lucernu

Simon Phillips a Protocol. 9. května tato hvězdná sestava poprvé vystoupila v Praze a doslova uchvátili Lucerna music bar.

Simon Philips (vlevo) Simon Philips (vlevo) Zdroj: sfsonic.com

Koncert Simona Phillipse byl dlouho očekávanou událostí nejen mezi bubeníky, a tak nebylo divu, že přes avizovaný začátek akce na devátou hodinu lidé přicházeli hned po otevření sálu. Co člověka uchvátilo na první pohled byla bicí souprava Simona Phillipse. Hraje na vybavení značky Tama a s velikostí své soupravy rozhodně nešetří. Mnoho přechodů, činelů až se člověk bál, že Simona za bicími neuvidí.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Show začala chvíli po deváté hodině a všem bylo jasné, že půjde o kvalitní smršť fusion a prog-rocku. Všechny odehrané skladby byly z alb Protocol I, II a III a určitě stojí za zmínku harmonická strukturovanost a mistrovské aranžmá Simona Phillipse. Jak bývá problémem u mnoha jazz rockových nebo fusion kapel, tedy že se vymyslí několik zajímavě znějicích akordů bez jakékoliv logiky, na které se pak hrají chorusy, v případě Protocolu tomu bylo naopak. Přestože využívali moderních harmonických postupů (například molové akordy vzdálené o malou tercii atp.) všechny harmonické postupy měly svůj účel, byly podpořeny výraznými melodickými linkami nebo rytmickým patternem, který dával smysl. Nahodilost a bezúčelnost jsou v případě Protocolu zbytečná slova.

 

 

Dalším, a pro mě mile překapivým faktem, byla naprostá vyváženost kapely. Jednak díky aranžerskému stylu Simona (rytmika drží, uvozuje skladbu a klávesy harmonicky doplňují hlavní melodii, která byla nejčastěji v kytaře) ale také že každý dostal dostatek prostoru. Na pódiu Protocol nepůsobil jako Simon Phillips a doprovodná kapela, ale jako kapela, ve které hraje i Simon Phillips.

Jedním z vrcholů večera byla skladba „Catalyst“. Rytmicky velice obtížná skladba, gradovaná sólem Andyho Timmonse, ukázala jak budou vypadat sóla Simona Phillipse. Kapela drží ostinátní figuru, do které Simon vymýšlí různé šílenosti, rytmicky ji moduluje a s neuvěřitelnou lehkostí pak kývne ke kapele a jdou zpět na téma skladby. Dalším výrazným momentem bylo, když Simon Phillips řekl, že konečně přijde píseň ve 4/4 taktu. Publikum tento fakt nadšeně kvitovalo s tím, že si nebude muset počítat. Navíc ve skladbě příšla přestřelka sól mezi Andy Timmonsem a Stevem Wiengardem, kterou považuji za jeden z nejlepších momentů večera.

Jediné, co šlo večeru vytknout, byla relativně malá účast. Přišlo odhadem kolem 150 lidí, což je na Lucernu málo. Možná je to tím, že Češi jsou pořád spíše hokejový národ, a tak byla bezmála dvouhodinová show Simona Phillipse a Protocolu spíše komorní záležitostí.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • FOTO: BLUES ALIVE, DŮM KULTURY, ŠUMPERK, 17.11.2018

    Třetí večer bluesového maratonu pokračoval ve strhující jízdě dnů předešlých. Zahájili jej slovenští Missisippi Mixtape a po nich rozpohybovala publikum strhující skupina Welch Ledbetter Connection. Takovým bonbónkem na pomyslném dortu byla skupina Tamikrest z Mali, kteří přivezli původní africkou hudbu, která se na americkém kontinentě kdysi dávno přetavila v blues. Sice v trochu modernějším, až rockovém podání, ale určitě to byl skvělý hudební zážitek. Kytarové mistrovství nám předvedl Rick Derringer, legenda amerického bluesrocku se svým nepřehlédnutelným bosonohým bubenickým obrem. Posledním vystupujícím byl pestrobarevný Fantastic Negrito, který nenechal posluchače do posledních minut vydechnout a svým strhujícím vystoupením ukončil letošní Blues Alive v Šumperku.

  • Seasick Steve zahraje konečně v Praze

    Již dvakrát svým strhujícím koncertem okouzlil návštěvníky festivalu Colours of Ostrava, letos dokonce na hlavní scéně. Příští rok v březnu se svérázný americký bluesman Seasick Steve, který často hraje na vlastnoručně vyrobené kytary, konečně představí poprvé v Praze.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2018

    Druhý večer festivalu zahájila prostějovská skupina King Bee s velšským zpěvákem a kytaristou Daley B. Williamsem. Reverend Sekou, na fotkách seriózně vyhlížející kazatel, to tady řádně roztočil. Během prvních písní z něj postupně odlétl klobouk, sako, kravata i košile a zbytek koncertu již poletoval tento malý a dredatý mužík po pódiu i pod ním jen v nátělníku. Tak to byla přímo strhující ďábelská mše! Nesourodé seskupení North Mississippi Blues Project trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha mě už tolik nenadchlo. Závěr večera patřil očekávané hvězdě festivalu, kterou nebyl nikdo jiný než legenda moderního blues, Joe Luis Walker.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 15. 11. 2018

    Tak to je pecka! Festival Blues Alive získal nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019! Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží ocenit, uchovat a propagovat blues. Tohle úžasné překvapení na nás čekalo hned první večer.