Steve Gadd a jeho kapela nadchli pražský Lucerna Music Bar Doporučený

V sobotu 14. listopadu proběhl v rámci AghaRTA Jazz Festivalu koncert bubenické legendy a jeho bandu. Lucerna byla z většiny zaplněná fanoušky a koncert, jež trval zhruba hodinu a tři čtvrtě, sklidil veliké ovace.

Steve Gadd Band v Lucerna Music Baru 14. listopadu 2015 Steve Gadd Band v Lucerna Music Baru 14. listopadu 2015 Foto: Tomáš Feuerstein/musicweb.cz

Začalo se přesně o půl osmé večer, ačkoliv to vždy není zvykem a mnozí umělci na sebe nechávají čekat. Vzhledem k tomu, že Steve Gadd oslavil tento rok 70. narozeniny, dá se předpokládat, že již nechce tolik ponocovat.

Již od prvních tónů, co zazněly, bylo zřejmé, že se koncert ponese na vysoké dávce kvality. Velká citlivost hráčů, přesné hraní, skvělý feeling a sehranost nabila posluchačstvo energií a vytvořila skvělou atmosféru, ve které lidé hltali celý průběh koncertu a všechna sóla odměnili hvízdáním a potleskem.

Kapela

Středem kapely byl bubeník Steve Gadd, který zahrál neuvěřitelně. Jeho hraní bylo založené více na groovech, ale sem tam přešel i do swingového doprovodu. Nezlomný time mistra umístil každý zahraný úder na své správné místo, což dokázalo vytvořit specifický tah, jež rozpohyboval přihlížející a dokázal naprosto pohltit. Spolu se Stevem Gaddem rytmickou funkci posiloval dlouhovlasý brýlatý Jimmy Johnson. Jejich hraní tvořilo plynulý proud basových frekvencí a rytmického doprovodu.

Na postu sólistů, ale i doprovodných nástrojů, se představili klávesista Larry Goldings, jehož sóla byla podobně jako všech ostatních bravurně vystavěna a jež kapele propůjčoval jak zvuk kláves, tak i Hammondových varhan. Na postu kytary se představil Michael Landau, zazněly i jeho skladby, jako například blues, které kapela přidala na závěr jako přídavek. Dechový nástroj reprezentoval trumpetista Walt Fowler, jež svým nádherným tónem hrál jak sóla, tak některá témata písní.

Typickým jevem této kapely byla silná rytmicko-harmonická složka a postupné budování písní. Hráči od začátku dokonale nastavili atmosféru dané písně a buď ji v té náladě uchovali celou dobu, anebo vygradovali či přešli do jiného doprovodu. Nikdy se ale neztratila nit a hudba neustále plynula. Skvělá byla všechna sóla, nicméně nejvíce očekávání se vždy přeneslo na Steva Gadda, jež vždy začínal sólo z méně hraní i menší dynamiky. Ostatní spoluhráči například hráli rytmické stopky a on je vyplňoval svým umem. Jeho častým trikem snad v každém sóle byl takzvaný „traktor“ používající se v metalové hudbě. Šlo o rychlé střídání například tří úderů na dva bubny a kopák po nějakou dobu. S tímto trikem se Stevovi vždy podařilo vygradovat své sólo.

Většinu písní, co kapela hrála, zazněla z alb Gadditude a 70 Strong. Konkrétně pak zazněly naříklad písně Sly Boots či Elegant Squares.

 

 

Tento koncert byl rozhodně nezapomenutelný zážitek vysoké kvality. Desítky let zkušeností bubenické legendy a jeho skvělých spoluhráčů přinesly posluchačům mnoho radosti a umělci si na konci vystoupení při potlesku či při autogramiádě mohli zaslouženě přijmout ovace a chválu.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům Kultury, Šumperk, 18. 11. 2017

    Třetí a závěrečný večer hned naplno rozjela polská skupina Cheap Tobacco s úžasnou zpěvačkou Natalií Kwiatkowskou, kteří v Šumperku nejsou žádnými nováčky. Po nich jsme byli naladění do temné, psychedelické hudby Hugo Race & Michelangela Russo a teprve další kapela, „divoké dračice“ z New Yorku Jane Lee Hooker to pořádně rozjely. Nejen že skvěle zahrály, ale předvedly i velice živou show na podiu. Eric Bibb zahrál klasické blues na akustickou kytaru a po něm již následoval hřeb tohoto večera Mr. Sipp. Na závěr pořádný nářez elektrického blues !

  • Bobby McFerrin se vrací do Prahy

    Hvězda, co už několik desetiletí boří všechna hudební pravidla. Desetinásobný držitel Grammy, autor patnácti alb, prodaných ve více než 20 milionech kopiích, který smazává rozdíl mezi pop music a uměním. S bosýma nohama pobíhá po pódiích nejslavnějších světových scén, objevuje nepopsané hlasové rozsahy, inspiruje celou novou generaci a cappella zpěváků, ovlivňuje beatboxery. To je Bobby McFerrin.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!