Strejda Wesley má stále esa v rukávu Doporučený

Projekt Generations je založen nejen na poctivém funku, jazzu a blues. Upoutá nás zde také přitažlivá zvláštnost generačních rozdílů, která je v naprostém souladu s hudebním vyjádřením. Fred Wesley přivezl se svým triem do Akropole nestárnoucí hity a velký kus pohody.

Fred Wesley při koncertě v Paláci Akropolis 26. ledna 2016 Fred Wesley při koncertě v Paláci Akropolis 26. ledna 2016 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Leonardovi Corradimu je 24. Tony Matchovi 44. A Fred Wesleymu? 72 let, prosím! A to je to nejmenší, nad čím zůstával 26. ledna v Akropoli rozum stát. Neuvěřitelně vitální Fred Wesley většinu koncetu seděl na své židli s klidem člověka, který si už svůj rock´n´roll - tedy v tomto případě spíš funk´n´roll – prožil, nikomu nepotřebuje nic dokazovat a jen si užívá tu muziku a vysílá pozitivní vlny ke každému, kdo se přiblíží na vzdálenost pět set metrů.

Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu

Fred Wesley, nyní již žijící legenda, začínal jako malý hrát na piano, ale od chvíle, kdy jeho táta donesl domů trombon, už se tohoto nástroje nepustil. V 60. a 70. letech hrál věrně po boku Jamese Browna, sjezdil svět s Maceo Parkerem, a také podporoval groovy v Parliament-Funkadelic. Když bylo funku dost, v roce 1978 se připojil ke Count Basiemu a jeho Orchestru. A to už jsme v jazzovém období, kdy si zakládá vlastní kapelu a jako leader vydává v roce 1988 album To Someone.

Fred má za sebou kariéru plnou kvalitní muziky, spolupracoval křížem krážem napříč jazzem, funkem s osobnostmi jako jsou například Ray Charles, Lionel Hampton, Randy Crawford, Vanessa Williams, The SOS Band, Cameo, Van Morrison, Socalled, rapperem De La Soul a spoustou dalších. Dodnes vytváří zajímavé projekty a ve věku, kdy by si mohl zaslouženě vyložit nohy na stůl, stále koncertuje. V Akropoli byl k vidění s triem v projektu Generations spolu s neuvěřitelně nadaným, již zmíněným Leonardem Corradim, který se proslavil jako zázračné dítě italského jazzu, v 15 letech se na podiu setkal se svým idolem Jimmy Smithem a v sedmnácti zvítězil v anketě časopisu Jazzit jako nejlepší hráč na Hammondky. Bubeník Tony Match má v krvi elektroniku přitakávající africkým rytmům, hrával s Ernie Wattsem či legendární zpěvačkou brazilského jazzu Florou Purim, tudíž trio rozhodně neobsahovalo žádný slabší článek.

 

 

Po dobu celého večera bylo neoddiskutovatelně zřejmé, že muzikanti spolu hrají rádi a že si to užívají. Fred Wesley prokládal písně vtipnými proslovy, šprýmoval s publikem, dělal si ze všeho srandu včetně sebe a sršel energií tak, že nejeden dvacátník by byl zahanben ve srovnání s Fredovou chutí k životu. Přitom jsme nebyli svědky trapného hraní si na mladíka, jak je to u stárnoucích hvězd časté, právě naopak. Každý, kdo stál na pódiu, byl sám sebou jako osobnost a hrál jako osobnost, přičemž to dohromady krásně šlapalo a posluchač si mohl na chvíli oddychnout od každodenních starostí, ale ne zas tak moc, protože život přináší těžkosti i radosti, štěstí i ztráty, jak nám to obzvlášť starší černošští muzikanti krásně demonstrují vlastní zkušeností, potažmo autentickou hudbou.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

V kontrastu s uměle vytvořenými popovými hvězdami a nesmyslnými hudebními projekty, jak jsme toho často svědky, oblažoval vystoupení Generations jako balzám přirozeného veselí. Fred Wesley hraje se zkušeností života, která ke štěstí všech vyústila do lehkosti a radosti. Koncert nebyl ani dlouhý, ani krátký, tak akorát, aby si každý domů odnesl kousek klidu a druhý den se probouzel s pohledem upřeným ke všemu dobrému.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Rick Wakeman & Moravská filharmonie Olomouc, Pražský hrad, Praha, 2. 12. 2018

    Rick Wakeman na Hrad! Tak tohle se nám splnilo tuto neděli, kdy ve Španělském sálu Pražského hradu zahrál klávesový mág bývalé kupiny Yes s Moravskou filharmonií Olomouc a pěveckým sborem Žerotín nezapomenutelný koncert. Nádherná hudba v úžasném prostředí s výbornou akustikou - to byl opravdu skvělý zážitek na celý život. Byla to ještě rocková, či už klasická hudba? Rozdíly nehledejme, byla prostě vynikající! A tak se můžete kouknout na trochu delší fotoreport.

  • Beth Hart oslnila především hlasem

    Americká zpěvačka Beth Hart, která si během života prošla těžkými chvílemi, uhrane snad každého posluchače svým až neuvěřitelným hlasem. Do Prahy zavítala již po čtvrté, dvakrát zahrála vyprodanému Lucerna Music Baru, skoro přesně na den loni vyprodanému Foru Karlín, kam se letos vrátila. A za rok se sem chystá opět!

  • Foto: Beth Hart, Forum Karlín, Praha, 29. 11. 2018

    Po roce se do pražského Fora Karlín vrátila americká blues-rocková zpěvačka Beth Hart. Tato žena s mocným hlasem před vyprodaným sálem opět zazářila a namixovala publiku směsici svižnějších i pomalejších písní. Více si můžete přečíst v reportáži od Adriany Semlové.

    Prohlédněte si fotografie z tohoto koncertu.

  • Beth Hart se do Prahy vrací ráda. Za rok je zpátky

    Tento čtvrtek Beth Hart potvrdí, že si již navždy získala srdce českého publika. Její čtvrtá zastávka v Praze opět slibuje výjimečný hudební zážitek. Čeká ji stejně jako loni vyprodaná hala Fora Karlín.