V Jazz Docku vystoupil Joe Lovano

Středeční večer 23. března v Jazz Docku patřil velké saxofonové osobnosti - Joe Lovano vystoupil se svým kvartetem.

Joe Lovano Joe Lovano Zdroj: joelovano.com

První zajímavý moment koncertu nastal hned po několika úvodních vteřinách, kdy Joe Lovano promluvil do mikrofonu. U řady muzikantů hlas nevnímáte – a zejména u saxofonistů, tam jde přece o něco jiného, ale u Joe Lovana jeho uklidňující melodický hlas nepřeslechnete. I proto hned od úvodních minutách koncert probíhal v příjemné atmosféře. Z hlediska kompozic a nálady se večer nesl, mírně zjednodušeně řečeno, v duchu střídání dvou ploch.

Tou první byla plocha avantgardní a takřka free-jazzová. Joe Lovano hrál často zcela sám, a nebo jen s doprovodem bicích, stavby jednotlivých skladeb byly často rafinované, nečekané a harmonicky a rytmicky nejednoznačné, výrazně proměnlivé – milovníci free-jazzu a avantgardy si libovali, milovníci jednoznačných groovů už méně. Přesto ale o jakémsi free-jazzovém úletu mluvit rozhodně nemůžeme. Z kapely byla cítit velká sehranost a zároveň fakt, že skladby velmi dobře znají a vše je stále pod kontrolou, což byla možná někdy trochu škoda a koncert působil místy až příliš akademicky. Spontánní výlety s nejednoznačným koncem se nekonaly a možná je to trochu škoda.

 

 

Druhým odstínem večera byly skladby od jiných autorů, např. od Billyho Strayhorna či Waynea Shortera. Ty působily v porovnání s Lovanovými kompozicemi kontrastně a mnohem více jako "klasické jazzové standardy" a celý večer po harmonické a pocitové stránce značně provzdušňovaly. Právě střídání těchto dvou odstínů bylo z dramaturgického hlediska velmi dobré. Co se týče zbytku kapely, nebylo z hudebního hlediska co řešit. Zejména výkon mladého pianisty Lawrence Fieldse (Fields mimochodem, stejně jako Joe Lovano, učí na světoznámé Berklee) byl nepřehlédnutelný. Pozadu nezůstávali ale ani členové rytmické sekce. Samotná Lovanova hra byla excelentní, kromě tenorsaxofonu vystřídal ke konci i krásný dřevěný sopránsaxofon a zcela na konci i nějakou z typů patrně etnických fléten.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Příjemný večer utíkal velmi rychle a závěrečné přídavky a ohlasy nenechaly nikoho na pochybách, že se posluchačům koncert líbil.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Gregory Porter: Sametový hlas starých časů

    Zpěvák Gregory Porter, který svou kariéru nastartoval až ve středním věku, vystřelil jako nová jazzová hvězda na výsluní. Pro české publikum již tento fenomenální hudebník není neznámou veličinou. A nyní vystoupil ve velkém prostoru Fora Karlín s pětičlennou kapelou, ve které působí i jeden Čech - hráč na Hammondovy varhany Ondřej Pivec.

  • Foto: JoJo Mayer & Nerve, Jazz Dock, Praha, 23. 4. 2018

    I přes zpoždění koncertu z důvodu vykradení dodávky na cestě ze Slovenska se koncert uskutečnil v pozdější večerní dobu ale nedočkaví diváci se i tak dostavili do klubu Jazz Dock na švýcarského bubeníka JoJo Mayera a jeho kapelu v rámci festivalu Drum Days. Podívejte se na fotoreport.

  • Foto: Fanfare Ciocarlia & Adrian Raso - Devils Tale, Palác Akropolis, Praha, 23. 4. 2018

    Fanfare Ciocarlia známá z filmů Emira Kusturici přivezla do Prahy pořádnou nálož balkánské dechovky a ve vyprodané Akropoli to bylo opravdu znát od prvních tonů. Podívejte se na fotoreport z tohoto protančeného koncertu.

  • Foto: Lori Williams, Omar Hakim & Rachel Z, Jazz Fest Brno, Sono Centrum, 22. 4. 2018

    Přinášíme vám další fotoreport z Jazz Festu Brno! Lori Williams svým krásným a procítěným zpěvem nadchla posluchače v první polovině večera a v druhé hrála neméně skvělá kapela bubeníka Omara Hakima & Rachel Z.

Další podobné články