Vánoční Respect festival přivítal Susheelu Raman a Parno Graszt

Adventní čas s sebou každoročně přináší i čas večírku. Odlišně tomu není ani u hudebních agentur a příkladem toho byl i Vánoční Respect festival, který nabídl exotické hudebníky – zpěvačku Susheelu Raman a uskupení Parno Graszt.

Susheela Raman na Respect festivalu v prosinci 2015 Susheela Raman na Respect festivalu v prosinci 2015 Foto: Petr Hájek/musicweb.cz

Posluchači mohli před několika měsíci hlasovat, koho by si přáli slyšet na Vánočním Respect festivalu. Na výběr měli několik hudebníků, kteří vystoupili během červnového Respect festivalu. Nejvíce hlasů získala indicko-britská zpěvačka Susheela Raman - ta na pódium nastoupila jako první, několik minut před osmou hodinou večerní.

V dnešním hudebním světě je velmi těžké přivézt interpreta, jež by byl novým a neokoukaným, a to se povedlo se Susheelou Raman, nicméně před čtyřmi lety. Nyní je pro české publikum známým pojmem, a ti, kteří její vystoupení viděli živě již dříve, se určitě těšili na šamanský koncert a vynikající zpěv. Momentálně se však Susheela ubírá trochu jiným směrem od desky Vel a s novinkovou Queen Between se oddaluje indické tradici.

Rozhodně je třeba říci, že pěvecký projev Susheely byl výrazným zážitkem, jelikož dokázala uhranout svým hlasem od mírného šeptání až po extatické výšky. Tentokrát vystoupila pouze v triu, tudíž se koncert konal spíše v komorní atmosféře za doprovodu kytaristy a tablisty. Zpěvačka nastoupila v bílých rozevlátých šatech, s šálou a nečekaně sportovními botami k tomu, a ihned se pustila do zpěvu. Akustické pojetí působilo mile, pohodově a sehraně, ale chyběla potřebná energie, která vždycky k Susheele patřila. Malé taneční kreace ukazovaly na zpěvaččin temperament, její mimika vždycky napovídala o atmosféře písně, nicméně gradování písní vždy uťal konec skladeb velmi rychle. Například ve skladbě Riverside ze zmíněného nového alba představila novou kapitolu své tvorby, ve které se přibližuje k západní evropské tradici lehce popovější kompozicí, však cykličnost melodií, která spěje k rituálnosti jejích vystoupení, si uchovává. Kytarista spíš působil jako hudebník alternativní scény, jež používal smyčky a samply, občas se vyšvihl do zajímavých poloh, ale chvílemi se zcela ztratil mezi šumem svého nástroje. Třetí člen plnil spíše doprovodnou roli perkusí a větší prostor pro svá tabla během skladeb nedostával.

Přečtěte si také rozhovor se Susheelou Raman

Škoda jen, že Susheela se svými muzikanty nemohla hrát déle než hodinu a představit i skladby z předešlých desek, protože poslední skladba se nejvíce přiblížila k až démonickým hlasovým projevům a energické show. Jelikož ale koncerty v Paláci Akropolis končí s úderem desáté hodiny, nebyl čas ani na přídavek. Rychle se přeskupilo pódium a na řadu přišli druzí lidmi zvolení hudebníci – maďarští Parno Graszt, kapela která vznikla již v roce 1987.


Ihned se rozeznělo několik strunných nástrojů včetně kytary a basy a energický koncert mohl začít. Mnohohlasé rytmické melodie roztančily vcelku zaplněný sál a dokonce došlo i na tanec. Několik členů devítičlenného souboru si vprostřed pódia zatančilo na svižné romsko-maďarské rytmy. Během koncertu nezazněla jediná plouživá skladba, naopak Parno Graszt využili celou hodinu svého koncertu k výrazně rychlým balkánským melodiím připomínajícím například i Emira Kusturicu a přecházeli z jedné skladby ihned k druhé. Dvě zpěvačky s přehledem vyzpívávaly těžší party, naopak muži dodávali skladbám říz a ráznost, kterou posluchači ocenili velkým aplausem.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Vánoční Respect festival sice přivezl dvě hvězdy world music a každou úplně jinou, což je jistě klad, ale bohužel se nejednalo o zcela plnohodnotné koncerty, alespoň co se časů týče. Rozhodně ale šlo o temperamentní zážitek, dobrou rozlučku s letošním rokem a v obou případech o rozmanitý přístup k současné scéně world music.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům Kultury, Šumperk, 18. 11. 2017

    Třetí a závěrečný večer hned naplno rozjela polská skupina Cheap Tobacco s úžasnou zpěvačkou Natalií Kwiatkowskou, kteří v Šumperku nejsou žádnými nováčky. Po nich jsme byli naladění do temné, psychedelické hudby Hugo Race & Michelangela Russo a teprve další kapela, „divoké dračice“ z New Yorku Jane Lee Hooker to pořádně rozjely. Nejen že skvěle zahrály, ale předvedly i velice živou show na podiu. Eric Bibb zahrál klasické blues na akustickou kytaru a po něm již následoval hřeb tohoto večera Mr. Sipp. Na závěr pořádný nářez elektrického blues !

  • Bobby McFerrin se vrací do Prahy

    Hvězda, co už několik desetiletí boří všechna hudební pravidla. Desetinásobný držitel Grammy, autor patnácti alb, prodaných ve více než 20 milionech kopiích, který smazává rozdíl mezi pop music a uměním. S bosýma nohama pobíhá po pódiích nejslavnějších světových scén, objevuje nepopsané hlasové rozsahy, inspiruje celou novou generaci a cappella zpěváků, ovlivňuje beatboxery. To je Bobby McFerrin.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

Další podobné články