Rozhovor se zpěvačkou Lenny

Talentovaná dvacetiletá zpěvačka Lenny vydává své druhé EP s názvem „Fighter“. Dcera zpěvačky Lenky Filipové není v branži žádný nováček. S matkou vystupovala na turné v Evropě, Americe i Austrálii. V jedenácti letech složila svoji první písničku a skladba You Are My Everything se dostala až do semifinále americké soutěže International songwriting competition. 

Lenny Lenny Foto: kompozice musicweb.cz

Kdy jste se rozhodla, že se stanete sólovou zpěvačkou?

Paradoxně jsem si to uvědomila právě díky mámině kariéře, protože ona dostala nabídku jet do Austrálie na turné a byl problém s muzikanty, jak je tam dopravit. Máma viděla, že mě hudba začíná bavit více a více. Měla jsem naskládaných svých pár písniček.  V podstatě jsme to provedly tak, že jsem jela  já s ní jako muzikant. Řekla mi, že si mohu zahrát jednu nebo dvě vlastní písničky a uvidíme, jak na to budou lidé reagovat. Reakce publika byla pro mě překvapující. Nečekala jsem, že se jim má tvorba bude tolik líbit. Byl to pro mě první velký impuls, který mě nakopl, abych dělala to, co mám ráda. Už dříve jsem věděla, že hudba je něco, čemu se chci věnovat. Chodila jsem na uměleckou školu, kde jsme měli přehrávky a všichni na nich prezentovali Mozarta a Beethovena. Pak jsem přišla já a zahrála Eltona Johna, což bylo zvláštní. V rámci toho se na mě dívali jak na blázna. Do dneška jsem vděčná své paní učitelce, že mi vůbec  umožnila vystoupit. Dopadlo to dobře. To byly ty první impulzy, kdy jsem si řekla, že mě hudba skutečně baví.

Jaké bylo vaše první sólové vystoupení? Jak se vám to líbilo?

První věc, co jsem si vyloženě užívala, se uskutečnila v srpnu letošního roku. Měla jsem možnost vystupovat na festivalu v Praze na Václavském náměstí. Bylo tam hodně lidí a zpívala jsem sólově jen s pianem. Dvě písničky s pianem a jednu s kapelou. Bylo to mé první velké představení, kde jsem si opravdu řekla „Ano, to chci dělat“. Lidé si hudbu užívali stejně jako já.

Měla jste trému?

Měla jsem velkou trému. Ale tréma je vždy snad předzvěst něčeho dobrého (smích).

V létě vyšlo vaše první EP „All My Love“. Nyní vydáváte vaše druhé EP s názvem „Fighter“. Jak se liší toto EP od toho prvního?

Řekla bych, že je propracovanější.

Tím myslíte propracovanější texty?

Také, hlavně ale pocitově. Na prvním EP měly texty také smysl, ale na „Fighter“ mají určitou hloubku. Jsou vyloženě o něčem a naučila jsem se přetvářet realitu, své zážitky a zkušenosti mých blízkých v daný příběh, který poté převedu do textu písně. Začínám se pomalu do toho dostávat . Další rozdíl je, že už na novém EP mám svoji kapelu, což si velmi užívám.

Co vás inspiruje v textech? Máte zamilované písně.IMG 7125 copy

Převážně ano. Je to vlastní zkušenost a psala jsem to i obecně. Píseň Letter to you je napsaná z vlastní zkušenosti. Texty ostatních písní z nového EP jsou spíše z pozorování příběhů druhých.

V klipu k písni Letter to you se objevuje i  vaše matka. Nebojíte se, že vás s ní budou stále lidé srovnávat?

Já s tím počítám. Už v červnu jsme toto téma řešili. Zvláště u této písně jsem chtěla, aby se máma v klipu objevila. Hraje v té písničce i na albu. Říkala jsem si, proč by nemohla být v klipu, když se na písničce muzikantsky podílí. Když jsem byla dítě, mámě odpadávaly nějaké rozhovory, protože novináři s ní chtěli udělat rozhovor pod podmínkou, že se se mnou vyfotí. Ona to odmítala a za to jsem jí dodnes vděčná. 

Vaše matka je proti šoubyznysu. Jak brala to, že vy jste se právě pro tuto cestu rozhodla?

Je to součást hudby. Když jsem například hrajete na festivalu, lidé si vás všimnou. Řeknou si, že se podívají na váš Facebook, vyhledají si vás na internetu. Nedá se tomu vyhnout. Čeho se mohu vyvarovat, jsou nemístné rozhovory pro určitá média. Nezabráníte tomu, že o vás někdo napíše něco, co se vám nelíbí.

Řešíte to?

Zatím ani ne. Zásadně ani nečtu diskuze vztahující se k mé osobě nebo k někomu či něčemu jinému. Když cokoliv udělám, mám na to svůj názor, který nerada sděluji. Někdo má potřebu sdělit svůj názor, ale já nemám potřebu ho číst. Když se někomu něco nelíbí,  přijde za mnou  na koncert a řekne, že se mu nelíbí, co dělám - odpovím fajn (smích).  Diskuze jsou zvláštní. Lidé vystupují anonymně, tím pádem ztrácejí  pro mě váhu.

 

 

Letos jste byla nominována na cenu Slavík v kategorii Objev roku. Co pro vás tato nominace znamenala?

Byla jsem za to ráda. Nečekala jsem to. Říkali mi, že se asi někde objeví můj klip, což není jenom moje práce. Ten Objev roku mě hodně potěšil, že pro mě lidé vůbec hlasují. Před přímým přenosem Slavíka mi lidé už psali, že mi fandí a posílají mi hlasy. Už jen to je pro mě satisfakce a odměna. Pro mě je hlavní to, že mi lidé fandí a mohu být nominována se dvěma dalšími zpěváky.

IMG 7124 copy
Jaký je váš nejvyšší hudební cíl? Chtěla byste prorazit i do zahraničí?

Teď se zabydluji na škole v Londýně. To si nyní velmi užívám. Studuji, co mě baví. Zpívám v angličtině, ta je flexibilní. Není důležité, jestli je posluchač Rus, Čech nebo Angličan. Já jsem ráda za každého v jakékoliv zemi.

Vy, když mluvíte, máte velmi jemný hlas. Jak je možné, že zpíváte takovým chraplákem ?

(smích) Přiznám se, to já také nevím. Je to možná i pocitové. Někdo mi psal na Facebook, proč takto zpívám, když mohu zpívat normálně? Normálně mohu zpívat, ale pro mě je normální to, jak zpívám. Nedovedu to sama popsat. V angličtině mám hlubší hlas a poté je to asi anatomicky. Když přitlačím na hlas, mám chraplák.

Četla jsem, že na konec roku chystáte Live CD. Je to tak?

Teď vychází EP 6. prosince. A 23. října jsme měly živý koncert  s mámou na Masarykově nádraží v Praze. A jeho záznam bude vycházet na konci roku jako 2CD a zároveň DVD. Tudíž to není jen má práce, ale je to spolupráce s mámou.  Byla jsem tam jako jeden z jejích hostů. I na mém novém EP je záznam z tohoto živého koncertu.

Budete mít někdy své vlastní plnohodnotné CD?

Chystám ho na jaro příštího roku.

Studujete tedy v Londýně, věnujete se studiu i hudbě. Máte vůbec čas i na nějaké další aktivity?

Určitě ano. Už to, že studuji hudbu, je na rozhraní koníčku a práce, velmi se to propojuje. Ve volném čase zůstávám ve škole a jdu do jednoho ze studií se spolužáky. Ve třídě nás je asi 12, sedneme si a hrajeme, zkoušíme. Byla jsem také na koncertech a na festivale, v Londýně se tedy točím spíše okolo hudby.

Začíná advent. Budete doma s rodinou a zazpíváte si koledy?

Budu, ale koledy doma nezpíváme. Pustíme si CD, která bývají jako přílohy v časopisech, ale sami nezpíváme. Okolo Vánoc si nás lidé zvou na vánoční koncerty a večírky. S mámou takto budu vystupovat 16. a 17. prosince v Bratislavě na vánočním koncertě. Nevím ani, jestli stihneme napéct cukroví. Bylo by mi smutno v Londýně.

Jak často jezdíte domů?

Minimálně dvakrát do měsíce asi na tři dny. Není to tak náročné. Londýn je vcelku blízko a letadlem jste tu za chvíli.

 

Lenny je moc milá slečna. Ví, co chce a za tím si jde. Proto jí přejeme hodně úspěchů v osobním i profesním životě a budeme ji i nadále podporovat v její kariéře.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Rozhovory měsíce

Nenalezeny žádné aktivní soutěže