Rozhovor: UDG chystají novou desku a prozradili, co znamená název kapely

Po kralupském koncertu kapely UDG, který proběhl 11. února v rámci zimně-jarního turné s názvem Final Tour, jsme vyzpovídali zpěváka skupiny, Petra Vrzáka.

UDG UDG Foto: Barbora Nezbedová

Petře, kdo z vás je v kapele vůdčí osobnost, hlavní mluvčí?
Teď jsem si k tobě sednul na rozhovor já, jinak je na to těžké hledat odpověď, protože máme nějakým způsobem rozdělené role. Například kapelník, to je bubeník, ten se stará o komunikaci s pořadateli a podobně, pak je samozřejmě frontman no a nakonec ta zvířata, co hrajou na kytaru.

Jak jste si užili koncertování před kralupským kotlem?
Hele, super. Je to na mě určitě vidět, že jsem celý propocený. Fakt se nám to líbilo. My jsme teď byli po asi dvouměsíční pauze, a hlavně po Vánocích, opravdu natěšený na to hraní. Teď nám začala zimně-jarní šňůra na kterou jsme se těšili hodně dlouhou dobu a doufám, že to na tom koncertu bylo znát.

Je o vás známé, že koncertujete velmi často. Máš představu kolik koncertů máte za sebou?
Máš pravdu, že hrajeme často. Přesně nevím kolik toho máme odehráno, ale mám pocit, že to je v průměru nějakých sto třicet koncertů za rok.

Mám pro tebe oblíbenou otázku, kterou dostáváte pokaždé. Co znamená UDG?
To se ptáš toho pravého, protože kdykoli přijde tahle otázka, tak i když je u toho celá kapela, vždycky odpovídám já. UDG znamená Useless Demi Gods. Vzniklo to ještě na gymplu, když jsme spolu začínali. Tenkrát jsme hodně poslouchali kapelu Manic Street Preachers a oni měli v jedné písničce Useless Generation a v další Generation Demi Gods. My jsme si z toho udělali Useless Demi Gods, jako nepoužitelní/zbyteční polobozi. Ale protože jsme česká kapela, zpíváme česky a české kapely by měly mít české názvy, tak jsme to nechali na UDG, ať si pod tím každý může představit co chce. Třeba Ulepené Dívčí Genitálie (smích).

Když jste začínali hrát, dokázali jste si v tu chvíli představit, že vás bude jednou znát celá republika, nebo jste měli ambice pouze na pár klubů v Ústí a jeho blízkém okolí?
My jsme začínali v podstatě úplně od nuly. Jediný, kdo má od nás vystudovanou Lidušku (lidová škola umění - pozn. redakce) je Adam, saxofonista. Já s bráchou jsme hráli chvíli na housle, než rodičům došlo, že s příjmením Vrzák nemůžeš udělat kariéru jako houslista a docela brzy jsme toho nechali. Když jsme pak začínali u nás ve sklepě, tak to byl opravdu velký adroš a v životě by nás nenapadlo, že se ta kapela někam posune. Mělo to takový přirozený vývoj pouze s jedním velkým skokem, kterým bylo vítězství v soutěži Coca-Cola Popstar v roce 2004, což nás nakoplo výš.2012 02 11 udg 02

Vydali jste dvě dema a tři studiová alba. To poslední se jmenuje Autoportrét. Je něčím jiné než ta předchozí?
Jestli je ta deska tvrdší, melodičtější, nebo lyričtější, to ať posoudí každý posluchač sám. Můžu ale říct, že kapela, a my všichni v ní, se nějakým způsobem měníme. Je to zase ten přirozený vývoj. Člověk je starší, zkušenější, víc toho projezdí, témata se mění a to se jistě ve výsledku projeví.

Je na té desce nějaká skladba, ke které máš ty osobně svůj vlastní vnitřní vztah?
Určitě ano. Na každé desce mám pár skladeb, které jsou pro mě né přímo důležitější, ale řekněme třeba oblíbenější. Dost často to nebývají písničky, které běžně hrajeme na koncertech. Konkrétně na Autoportrétu mám jednu pecku, srdcovku, ale nechcí říkat, která to je. Na koncertech jí však vůbec nehrajeme.

Od vydání Autoportrétu je to už docela dlouho, jaké máte další plány?
Vždycky jsme chtěli vydávat alba s dvouletým odstupem. U Autoportrétu už je to teď třetí rok, takže už to dávno není novinka. Ty písničky hrajeme už dlouho na všech koncertech a teď jsme ve fázi, kdy chystáme nové album.

A máte představu, kdy by mohlo vyjít?
Ano, představu máme. Práce na něm už začala. Tentorkát jsme si ale dali takový model, že to album bude vznikat trochu déle. Už to není ten styl, kdy se kapela zavře na tři týdny do studia a vyleze z toho deska. Chceme si na to nechat delší čas a očekáváme, že by hotovo mělo být do září. Jak jsem říkal, máme hodně koncertů a je to tedy i pro nás ten nejsnazší způsob.

Vydali jste také DVD s názvem Cirkus Live. Můžeš ho trošku představit?
To byl jeden z našich nejdelších koncertů, které jsme kdy hráli. Chtěli jsme udělat něco, co by prořízlo celou kariéru UDG od začátku až do konce. Jsou tam jak prehistorický pecky, tak ty nejnovější. Kromě live koncertu, kde jsme nevynechali jedinou věc, tam najdete i spoustu bonusů jako například naše první plakáty, které jsme kdysi tiskli na jehličkové tiskárně a lepili je sami po Ústí nad Labem. Bonusy, plakáty, videa, vše co k DVD patří.

Jste momentálně na Final Tour, což je turné převážně po menších českých městech. Podle čeho jste je vybírali?
Česká republika není velká a každá kapela hledá nová místa, kde se dá hrát, kde ještě není okoukaná a kam se nepodívala. Z tohoto důvodu zařazujeme i místa, která nejsou zcela obvyklá. Měli jsme takovou už minulou šňůru a říkali jsme jí prdel tour, jakože jezdíš po těch nějmenších prdelích (smích). Samozřejmě si dělám legraci, protože už mockrát nás překvapilo, že i v těch nejmenších městech je naprosto fantastická atmosféra. Udělají se svozy, pár autobusů a najednou máš uprostřed vesničky kulturák, kde je třeba i tisíc lidí.

Final Tour končí v polovině května a poté se blíží letní festivaly. Už víte kde budete hrát?
Když se podíváš na seznam našich koncertů, už teď se rezervuje podzim. Festivaly si program staví hodně dopředu, takže víme, kde bychom měli být. Česká republika je naštěstí festivalová země, bude jich dost. Rozhodně nemineme ty největší jako Rock for People nebo Sázavafest.

Je nějaký zahraniční festival, na kterém byste si rádi zahráli?
Určitě. Strašně rád bych hrál třeba v Glustonbury, ale je pro nás dost těžké se prosadit do zahraničí, jelikož jsme kapela, která zpívá česky a 200km od Prahy na každou stranu už, kromě Slovenska, nikdo češtině nerozumí. Kapely, které zpívají anglicky mají ty dveře více otevřené. I tak už ale máme za sebou šňůru po Francii, hráli jsme i na Slovensku, v Maďarsku.

Řekni nám co děláš ve volném čase když nehraješ, nezkoušíš?
Spím (smích).

Teď specifická MusicWeb otázka... Máš psa?
Co? (smích) To je výborná otázka. Nemám, ani jsem neměl, ale můžu ti říct, že jako jeden z mála v kapele nejsem moc pejskař. Já jsem byl akvarista. A miluju slony (smích).

Chtěl bys něco vzkázat našim čtenářům?
Jo. Jsem moc rád, že jste to dočetli až do konce a doufám, že jste se neunudili k smrti (smích).

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

Rozhovory z rubriky